02 Moliere, Lakomec
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Moliére [Molir], vlastním jménem Jaen- Baptiste Poquelin [Žán Babtist Poklen] (1622 – 1673)
Herec, spisovatel, dramatik v období klasicismu
Klasicismus je umělecký sloh, který vznikl ve Francii 17. století na královském dvoře „krále Slunce“ Ludvíka XIV., odkud se dále šířil do Evropy. Klasicismus se snažil odvrátit od baroka a rokoka, tudíž být střídmý, až jednoduchý. V době Napoleona Bonaparte je nazýván empír. Přebral mnoho prvků z antiky a renesance a zdůrazňoval rozum člověka.
Barokní spisovatelé: Pedro Calderón de la Barca, Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, Andreas Gryphius, Jean Racine, Lope de Vega
Autoři v době klasicismu: Molière, Pierre Corneille, Jean Racine, Jean de la Fontaine, Carlo Goldoni
Život:
Francouzský spisovatel Jaen- Baptiste Poquelin vystupoval pod jménem Moliére se narodil v roce 1622. Zabýval se také psaním frašek a komedií. V jeho hrách se promítala soudobá mravní problematika, od postavení žen ve společnosti i v rodině, lakoty, náboženského pokrytectví až po úlisnost a snahu měšťanstva napodobovat šlechtu. Postavy jeho děl mají výrazné charakterové rysy.
Dílo:
Tartuffe /1664-69
Lakomec /1668/ -komedie. Námět k ní čerpal Moliere z Plautovy Komedie o hrnci. Lichvář Harpagon je ochotný za peníze obětovat cokoli. Ztratí svou pokladnici a je z toho zdrcený. Je to pro něj životní tragedie. Zešílí a nenávidí celý svět.
Škola žen /1662
Lakomec:
Děj:
Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Hlavní postavou je lakomec Harpagon, jež omezuje své děti a intrikuje s jejich životy, a je tak lakomý, že jeho syn Kleantes si musí peníze půjčovat. Kleantes se zamiloval do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Otec ho překvapí tím, že prohlásí, že si Marianu vezme sám. Svého syna chce oženit za bohatou vdovu a dceru Elišku provdat za stárnoucího boháče Anselma, který se ukáže být Valérovým a Marianiným otcem. Harpagonova dcera Eliška má ale ráda správce Valéra, jenž je ve skutečnosti potomkem hraběte Tomáše d´Alburciho z Neapole, který ztroskotal na moři se svou rodinou. Odpoledne najde Kleantův sluha Čipera poklad, jejž zakopal Harpagon na zahradě a uzme ho, aby tak pomohl Kleantovi, což způsobí Harpagonovo šílenství, zběsile pátrá a podezřívá každého ve svém okolí. Po odhalení lsti se výměnou za peníze vzdává Mariany. Přitom se také dozví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou a chce ho oběsit. Ten však prozradí svůj původ a Mariana zjistí, že je jeho sestra. Kleantes navrhne, že vrátí peníze pod podmínkou, když dostane nazpět Marianu. Harpagon obětuje vše, jen aby získal zpět své peníze, protože jejich ztráta pro něj znamená konec života a poté, co pozná původ Mariany a Valéra, nenamítá nic proti svatbám svých dětí, ale až poté, co se dozvídá o jejich majetném rodinném zázemí a zvláště ho přesvědčí fakt, že ho vdavky nebudou stát jedinou minci a nemusí své dceři dávat žádné věno - Valér se tedy žení s Eliškou a Kleantes s Marianou.
