Znělky _V004_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Jiří Dědeček

Znělky

Výňatek

Umělecký text

O pesimismu

Kterak se mám státi optimistou,

když se pyšním darem myšlení?

Z toho spolku ať mě vyčlení,

já mám rozum zdravý, mysl čistou.

Snáze bych byl mramorovou bustou,

která výraz tváře nemění,

nežli planout v planém nadšení

a jen smrt mít stoprocentně jistou.

O mém černém světa nazírání

kdekdo mluví jako o chybě,

kterou uznat prý mi hrdost brání.

Neberte to jako výraz pýchy.

Já mám také život v oblibě,

jen odmítám umřít z něho smíchy.

Výňatek

Neumělecký text

Myslím, že je nutné poznamenat, že toto dílo vzniklo jako Čapkova polemika s knihou G. B. Shawa Zpět k Methusalemovi. V této knize dochází Shaw k opačným názorům než Karel Čapek. Shaw vidí v možnosti žít několik set let ideální stav lidstva, jakýsi budoucí ráj. Je těžko říci, co je správnější; na obou stranách se nedostává bohužel vlastní zkušenosti. Čapek říká, že Shawova téze je uváděna za klasický příklad optimismu, zatímco jeho za beznadějný případ pesimismu. Dejme tomu, že jednou v budoucnosti nebude nemocí a bídy ani nečisté dřiny, to je zajisté optimismus: Ale říci, že tento dnešní život plný nemocí, bídy a dřiny není tak nadobro špatný a zatracený a má něco nesmírně cenného, to je podle Čapkova vyjádření nalezení toho správného východiska. Autor to dokládá těmito slovy: „Věřte, že je jediný skutečný pesimismus, a to je ten, který skládá ruce. Člověk, který pulsuje, hledá a realizuje, není a nemůže být pesimistou.“

(K. Macák o Karlu Čapkovi)

OBECNÁ struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika