05. Karel Jaromír Erben - Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat. K jeho sběratelské činnosti je vhodné dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě.
Napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.
Kytice
Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních, je jedno ze stěžejních děl Erbena. Je to jediná sbírka básní, kterou vydal. Sbírka vyšla poprvé roku 1853 a obsahovala 12 básní; druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie (a také oddíl Písně). Kytice byla poprvé vydána v časopisech, měla obrovský úspěch.
Sbírku tvoří balady (výjimkou jsou Záhořovo lože – legenda, Zlatý kolovrat – pohádka a Věštkyně - pověst); básník vychází z lidové (slovanské) tradice. V tomto ohledu je Kytice typickou sbírkou ohlasovou (Erben toto označení ale nepoužívá – nechtěl se úplně přiblížit lidové tvorbě) a projevem folkloristicky orientovaného romantismu. K jednotlivým básním jsou připojeny poznámky (Poznamenání) obsahující údaje o původu či o jinoslovanských variantách.
Čas i místo jsou neurčité, symbolické.
Hrdinové jsou spíše prostí, vše se odehrává ve venkovském prostředí (kromě Zlatého kolovratu). Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena, především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest. Člověk je, v jeho pojetí, bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.
Sbírka má promyšlenou kompozici – básně s podobnými znaky tvoří dvojice (to neplatí pro skladby Štědrý den, Holoubek, Lilie)
Kytice
Poklad
Svatební košile
Polednice
Zlatý kolovrat – začíná optimisticky, postupně se stává více ponurou, končí relativně šťastně, časté využití citoslovcí, psána formou aabbc, motiv živé vody, šťastný konec - pohádka
Štědrý den
Holoubek
Záhořovo lože
Vodník
Vrba
Lilie
Dceřina kletba
Věštkyně
Erben se snaží o jednoduchost, k čemuž využívá jednoduchý verš, stručnost, názornost (popis postav: „malá, hnědá, tváře divé“). Často využívá tropů – např. metafory (holoubek – svědomí), figur – např. zvukomanba („ na topole podle skal zelený mužík zatleskal“), elipsy (výpustky), epitetony (konstanc, ornanc), epizeuxis („okolo lesa pole lán, hoj jede, jede pán“),
*balada – lyricko-epický útvar s pochmurným dějem a tragickým koncem
*sociální balada – konflikt, nespravedlnost společenského zřízení, nespravedlnost sociální
*Erbenovy balady – výrazná epická složka, dobré odůvodňování jednání postav, stručnost vyjádření, využití dialogu