1.Písemnictví Starověku

ŘÍMSKÁ LITERATURA

• Římané přejímají hodnoty vytvořené Řeky, ale rozšiřují antickou vzdělanost

• latina – první doklad: Livius Andronicus: překlad Odyssey

1) ARCHAICKÉ OBD. (pol. 3.-1. st. př. n. l.)

• vznik překladů dramat (hl. komedie) – přejatá i nová - z řečtiny

• dramata hrána i na rodinných oslavách

Titus Maccius PLAUTUS – dramatik (komedie), někdy přetvářel řec. díla pro římského diváka

• Komedie o hrnci – inspirace pro Molièrova Lakomce

2) KLASICKÉ OBD., OBD. CICERONOVO, ZLATÝ VĚK (1. st. př. n. l.-1. st. n. l.)

A) ŘEČNICTVÍ

Marcus Tullius CICERO – řečník, filosof

• O nejvyšším dobru a zlu

• jeho jazyk slouží jako vzor klasické latiny

B) POEZIE

Publius VERGILIUS Maro – největší římský básník

• Aeneis – A byl obránce Tróje, po jejím dobytí odplul do Itálie, aby z příkazu bohů založil nové město – Lavinium, jeho potomci založí Řím

• sb. Bucolica (Zpěvy pastýřské), Georgie (Zpěvy rolnické)

Publius OVIDIUS Naso

• Metamorphoses (Proměny) – rozsáhlá epická skladba

• témata: báje, pověsti, legendy, kt. vypráví o proměně čl. ve zvíře, rostlinu nebo kámen, tímto motivem je spojeno asi 250 bájí, kt. jsou seřazeny v jednotný celek

• Deukalión a Pyrrha

• Narkissos a Echó

• básnické sb.: Lásky, Dopisy z Pontu, Umění milovat

C) DĚJEPISECTVÍ

Titus Livius – Od založení města

Gaius Iulius CAESAR – Zápisky o válce galské; Zápisky o válce občanské

D) DRAMA, FILOSOFIE

Lucius Aeneus SENECA – vychovatel Nerona, dramatik, filosof, prozaik, politik

• O duševním klidu – zastánce stoismu – život podle přírody, ve shodě se světovým řádem, proti němuž se nelze vzpouzet

• dramata Zuřící (Šílený) Hercules, Médeia

E) DĚJĚPISECTVÍ

Publius Cornelius TACITUS – objektivní, pesimistický

4) OBD. ÚPADKU (2.-5. st. n. l.)

• zábavná, naučná literatura, encyklopedie, opisy

MARCUS AURELIUS – Hovory k sobě

zánik: konec 5. st. (476 – rozdělení říše, 529 – zavření řeckých škol)