14. Krysař ✓

Kontext literárního vývoje: probíhalo období české moderny ovlivněné symbolismem

Život autora: Viktor Dyk (1877-1931) – český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik, v mládí představitel tzv. generace anarchistických buřičů; nar. se v Pšovce u Mělníka → gymnázium v Praze (jeho učitelem zde byl Alois Jirásek) → práva na UK → poté novinářem a spisovatelem → od r. 1907 (až do smrti) se podílel na časopise Lumír → r. 1911 začal být politický aktivní → za 1. svět. války byl součástí protirakouského odboje a byl vězněn za anarchistickou literární činnost (1916-17) → od r. 1918 byl redaktorem Národních listů a podílel se na založení politické strany Československá národní demokracie → ve volbách r. 1920 byl zvolen poslancem → od r. 1925 byl senátorem (až do smrti) → r. 1928 se oženil → zemřel r. 1931 na mrtvici při plavání v Jaderském moři (Chorvatsko); ZAJÍMAVOSTI: patřil mezi hlavní odpůrce a kritiky prvorepublikové hradní politiky a jejích hlavních představitelů, T. G. Masaryka a Edvarda Beneše; byl vášnivým šachistou

Vlivy na dané dílo: staroněmecká pověst o krysařovi; romantismus; symbolismus

Vlivy na jeho tvorbu: anarchismus; později pravicové názory a nacionalismus; Miguel de Cervantes y Saavedra

Další autorova tvorba: tvořil zejména poezii, drama i prózu, okrajově také politická díla nebo vlastní paměti; POEZIE: Satiry a sarkasmy; Milá sedmi loupežníků; Okno; aj.; DRAMA (divadelní hry): Zmoudření Dona Quijota; Posel; Ondřej a drak; PRÓZA: Prsty Habakukovy; Můj přítel Čehona; vytvořil také známé libreto (scénický námět) k opeře Leoše Janáčka Výlety pana Broučka

Dobové vnímání díla a jeho proměny: dílo zcela jistě podpořilo autorovu značnou popularitu

Dobová kritika díla a její proměny: dílo je kvalitativně stavěno na vrchol autorovy tvorby

Aktuálnost tématu a zpracování díla: téma morálně zkažené společnosti (nehledě na historické podání díla) je i dnes bezpochyby velice aktuální

novela - próza spíše kratšího rozsahu; většinou se zaměřuje na jeden zcela jasný, ale i přesto poutavý příběh; typická je závěrečná pointa

modernismus - umělecké hnutí, které vzniklo jako vzpoura proti tradicím; např. Franz Kafka

symbolismus - umělecké hnutí; VZNIK: na konci 19. století ve Francii → největší rozmach na přelomu 19. a 20. století; CÍL: zobrazení věcí, které nelze vysvětlit racionálně (reakce na konkrétnost naturalismu); staví na symbolice

anarchismus - ideologie, která usiluje o společnost bez jakékoli lidské hierarchie se značnou lidskou svobodou, např.bez politické moci; z anarchismu vycházela generace anarchistických buřičů, do které patřili např. Viktor Dyk nebo Fráňa Šrámek

romantismus - v literatuře jde o směr, který se rozvíjel zejména v 1.pol. 19.stol.a pravděpodobně vznikl v Anglii; rozvíjela se zejména lyrická (nedějová) poezie, lyricko- epické žánry, ale také román, aj.; ZNAKY: konflikt mezi vnitřním a vnějším (reálným) světem; pocit vnitřní rozervanosti hlavního hrdiny, který se vzpírá společenským konvencím; PŘEDSTAVITELÉ: George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley, Mary Shelleyová, Walter Scott, sestry Brontëovy (Charlotte, Emily a Anne), Robert Louis Stevenson, Oscar Wilde, bratři Grimmové, Heinrich Heine, Victor Hugo, Stendhal, Alexandre Dumas starší, Alexander Sergejevič Puškin, Michail Jurjevič Lermontov, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, Hans Christian Andersen, aj.