14. Krysař ✓

VIKTOR DYK – KRYSAŘ

Literární druh a žánr: historická novela (próza, epika)

Literární směr: poprvé uceleně vydáno r. 1915 (dílo vycházelo pod jiným názvem již v letech 1911-12 v časopise Lumír) – střední období autorovy tvorby; podruhé vydáno s úpravami v roce 1923; česká moderna

Slovní zásoba: spisovná čeština; časté jsou personifikace (připisování lidských vlastností neživým věcem)

Stylistická charakteristika textu: dialogy i monology; propracované popisy

Vypravěč: vypravěčem je sám autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (-er forma)

Postavy:

KRYSAŘ: chladnokrevný a tajemný samotář; jediná Agnes v něm dokáže probudit city;

AGNES: prostá vesničanka, mladá a velice krásná;

JÖRGEN: chudý a prostší rybář, kterému trvá déle, než něco pochopí; lidé si z něj utahují a dělají mu naschvály;

RADNÍ: obyvateli města uznávaní, ale uvnitř zlomyslní lidé, kteří nedrží slib; aj.

Děj: děj se odehrává v německém městečku Hameln, kam je povolán krysař, aby zahubil místní krysy → zoufalí radní souhlasí s peněžní odměnou → krysař se ve městě zamiluje do dívky Agnes, která je prvím člověkem, který opětuje jeho city → ostatní ho, stejně jako prostšího rybáře Jörgena, považují za méněcenného → krysař vykoná svou práci (vyvede svou píšťalou krysy z města a navede je do propasti) → radní mu však nechtějí zaplatit plnou částku, protože se domnívají, že neodvedl příliš těžkou práci → krysař se s nimi pohádá a navíc zjišťuje, že jeho milá Agnes čeká dítě s Kristiánem → znechucený odchází z města, ale brzy se kvůli lásce k Agnes vrací → po návratu zjistí, že Agnes mezitím ze zoufalství spáchala sebevraždu → kvůli promarněné lásce a znechucení nad společností všechny obyvatele města odvádí pomocí své magické píšťaly do propasti, kde všichni umírají → dobrovolně umírá i on sám → jediný, kdo přežije, je slabomyslný rybář Jörgen → vše mu dojde až druhý den a chystá se tedy skočit za ostatními do propasti, ale najde opuštěné novorozeně, kterého se ujímá a snaží se mu najít matku

Kompozice: chronologická kompozice vyprávění – přímá návaznost děje

Prostor: německé městečko Hameln

Čas: ve středověku (původní německá pověst, ze které Dyk vycházel, se odehrává ve 13. století)

Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): kritika společnosti – falešné předsudky a morální chyby; kritika a zesměšnění měšťanů

společensko-historické pozadí vzniku:

Politická situace (mocenské konflikty, aj.): mohutný hospodářský rozvoj (po roce 1865); 1. otevření Národního divadla v Praze (1881); 2. otevření Národního divadla po předchozím požáru (1883); probíhá 1. světová válka (1914-1918)

Základní principy fungování společnosti v dané době: značné vlastenectví

Kontext dalších druhů umění: HUDBA: Antonín Dvořák (1841-1904); MALBA: Alfons Mucha (1860-1939); Mikoláš Aleš (1852-1913); Vojtěch Hynais (1854-1925) – autor opony Národního divadla; Josef Čapek (1887-1945); František Kupka (1871-1957); Max Švabinský (1873-1962); SOCHAŘSTVÍ: Josef Václav Myslbek (1848-1922)