19 Pavel Ota, Smrt krasnych srncu

Povídka Smrt krásných srnců je asi nejznámější a byla dokonce zfilmována. Vypráví o tom, jak si odvážný otec dojel s Davidovou hvězdou na rozvrzaném kole pro srnce, aby jím nasytil své syny, ještě než odejdou do koncentračního tábora. To už se bál i kurážný Prošek. Za pytláctví a přechovávání „žida“ hrozila smrt. Spolu s Proškovým divokým vlčákem Holanem se mu to skutečně podařilo. A možná právě ten srnec zachránil život Jiřímu, který měl po návratu z koncentračního tábora 40 kg.

Povídka Kapři pro Wehrmacht byla také zfilmována a odehrává se za 2. světové války. Tatínkovi seberou jeho milovaný rybník, on to samozřejmě nemůže přenést přes srdce. Až do doby výlovů chodí „své“ kapříky krmit. Jednou v noci je pak tajně všechny vyloví. Pak přijedou ten spodní buštěhradský rybník lovit sítěmi rybáři v uniformách wehrmachtu. Zpočátku velká sláva a všechno vyhlíží slibně, ale v rybníce kupodivu nic není a nikdo si to nedokáže vysvětlit a ta muzika vlastně hraje už jenom na počest otci, který s Davidovou hvězdou na kabátě vypálil Němcům rybník.

Jak jsme se střetli s Vlky je krátká povídka o tom, jak Vlci dali Otovi Pavlovi a jeho tatínkovi na prdel.

Šestou povídkou je Otázka hmyzu vyřešena a vypráví o tatínkových poválečných obchodech. Začne s prodejem mucholapek Bomba – chemik. Udělá s nimi terno, do svých obchodů zapojí také svého syna. Ale jak rychle uspěl, stejně tak rychle o svou slávu přišel. Přicházely mu telegramy typu: Pane Popper. Mouchy nechcípají. Spravujou se! Jděte do prdele s takovým zázrakem! O pár let později tutéž mucholapku začali vyrábět Holanďané jako Sly Killer (zabíječ much) a zaplavili tím Evropu.

Sedmá povídka je nazvána Prase bude!. Jedná se opět o krátkou povídku. Předseda JZD nabídne tatínkovi Leovi, zda nechce krmit prasata. Tatínek si usmyslel, že se mu opět podaří vydělat mnoho peněz a s touto krásnou vidinou do toho samozřejmě šel. S úžasným elánem se staral o prasata jako o své vlastní, a proto se tatínkovi zaslíbilo, že si jedno prase bude moci odnést. Po nějaké době dostal oznámení, že prase nebude! Okamžitě se vším přestal, sbalil se a odešel. Věta "Prase nebude!" se tatínkovi i mamince zdála velice humorná, zřejmě proto se tomu ještě dlouho smáli. Povídka Prase nebude! je však velice zajímavá především tím, že byla brána jako "protisocialistická", a proto byla roku 1973 cenzurována a do druhého vydání knihy Smrt krásných srnců se již nedostala.

Povídku Běh Prahou rovněž zakázala cenzura a knižně vyšla až v roce 1991. Popisuje, jak se otec Popper rozhodl uspořádat předvolební závod jako agitaci pro komunistickou stranu.

V poslední povídce Králíci s moudrýma očima prodali Popperovi chatu a koupili si domeček u Radotína. Byla to jejich poslední štace tady na zemi a byla to štace šťastná. Tatínek si zavedl zvláštní chov králíků šampanů a maminka zatím úspěšně pěstovala krocany, slepice a prodávala vajíčka. Takhle to táhli skoro deset let. Tatínek své králíky brával na výlety, jednou i na výstavu. Z té jel dotčený, že nevyhrál, všechny je pak pustil na pasece. Domů se vrátil až ráno v tak zbědovaném stavu, že se maminka lekla a zavolala sanitku. Před odjezdem ještě pověsil na vrátka cedulku s nápisem PŘIJDU HNED, ale už nikdy nepřišel.