Božská komedie_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Dante Alighieri

Božská komedie

Výňatek

Umělecký text

Laskavá vůle, v níž je ztajená ta láska, která vždycky zpříma dýchá – tak jak z té lačné čiší chtivost zla –

dá pokyn lyře, aby byla zticha, pravici nebe náhle povelí, ať se těch svatých strun už nedotýká.

Že by ti zde slyšet nás nechtěli? A proč by mě teď vlídně vyzývali, abych se ptal a svorně mlčeli?

Je spravedlivé, aby litovali, kdo z lásky k vratkým světským jistotám se navěky té věčné lásky vzdali.

Jak jasnou noční oblohou sem tam už jiskra šlehne a zvedne nám oči, snad létavice letí bůhvíkam,

a než se pohled za ní pootočí, je pryč a v místech, odkud vyšlehla, nic nechybí, a ve chvilce to skončí:

tak hvězda zprava z kříže vyšlehla a míří k středu a pak kolmo shůry ze souhvězdí, které před námi plá,

jak perla, která nevyklouzla z šňůry, jde po paprscích, nic víc a nic míň, vypadá to jak oheň zpod lastury:

tak nevyběhl vstříc Anchisův stín, jestli má pravdu Vergilova múza, když viděl, že jde do podsvětí syn.

(Přeložil V. Mikeš)

Neumělecký text

Ráj je poslední kantikou Dantovy Komedie. Přestože se první dvě kantiky, Peklo a Očistec, často nachází ve vztahu vzájemné opozice, obě fungují na podobném principu a jsou koncipovány v návaznosti na svět pozemský. To nelze říci o Ráji. Mezi všemi kantikami bezpochyby najdeme několik paralel, avšak mnohem zajímavější jsou rozdíly, které Ráj od předešlých dvou odlišují.

Dantův ráj je koncipován jako dokonalé nebeské město, které nepodléhá žádnému zmatku či proměnám. Přebývají zde duše spravedlivých, jejichž počet byl předem stanoven Bohem. Jakmile se toto množství naplní, nastane konec světa a Poslední soud potvrdí konečné rozdělení na duše spasené a zatracené. Budou vzkříšena těla všech zemřelých. Zatracení tak budou trpět ještě více a naopak spasení dojdou plného naplnění nebeské blaženosti. Přesný počet duší určených ke spáse Dante neuvádí. Rovná se však počtu andělů, kteří se společně s Luciferem vzbouřili proti Bohu. Podle našeho básníka to byla jedna desetina ze všech nebeských andělů. V nebi je tedy devět desetin míst určených pro anděly a jedna desetina pro spasené lidské duše. Lidský osud je tak vlastně předurčen, ale k čemu, to záleží jen na člověku, protože mu Bůh daroval svobodnou vůli.

Aby mohl Dante popsat nadpozemský svět, musel mu dát materiální podobu. Použil však prostředky, které nejsou hmatatelné (například světlo a zvuk), čímž nebi zachoval božskou podstatu. Rájem je prostoupeno světlo jako symbol nejvyšší Boží milosti, i samotný Bůh je vylíčen jako oslepující záře. Naproti tomu v pekle převládá temnota a v očistci dochází ke střídání dnů a nocí (v noci nelze pokračovat v očišťování duše).