1984

Tropy a figury:

Medailonek autora:

George Orwell (1903-1950)

• vl. jménem Eric Blair

• nar. v Indii za brit. koloniální správy

• školy v Británii, přestože nadaný student, odmítl univerzitní stipendium

• 6 let členem brit. koloniální policie v Barmě, poté odchází s pocitem spoluviny za brit. koloniální praktiky

• pak život v Paříži a v Londýně: záměrně život mezi chudinou

• umýval nádobí, tulákem, učitelem, knihkupcem, redaktorem v novinách

• považoval se za anarchistu, později se stal socialistou

• bojoval ve španěl. občan. válce, zde raněn: uvědomění si, že hnutí, za něž zde bojoval, není imunní vůči dogmatismu, fanatismu, brutalitě a pokrytectví

• nevzdal se socialistických názorů, ale totalitních praktik

• jako člověk plný rozporů: byl praktikující křesťan, ale ve svých dílech církev kritizoval; odsuzoval mučení, ale jeho vztah k ženám byl problematický se sklonem k sadismu

• zemřel na tuberkulózu (zcela vyčerpaný, protože chtěl dokončit dílo 1984)

Kontext autorovy tvorby:

• Hold Katalánsku

  • Reportáže o jeho účasti ve španělské občanské válce

• Barmské dny – román, napsán na základě jeho zkušeností z Barmy, kde pracoval jako koloniální policista

• Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z doby, kdy se pohyboval jako tulák mezi spodinou

• Farma zvířat – alegorický román, kritika všech totalitních systému i ideologií, v konkrétní rovině jasně odkazuje na poměry v Sovětském Rusku po Říjnové revoluci a poté v SSSR

  • Zvířata v čele s prasaty převezmou vládu nad lidskou farmou

  • Major – Marx, Napoleon – Stalin, Kuliš – Trocký

Psal také eseje – např. Politika a anglický jazyk – esej o anglické stylistice, kritizuje klišé v mluvě anglických politiků

Historický kontext, umělecký směr:

• utopie: obraz ideální společnosti v budoucnosti

• antiutopie: obraz budoucí společnosti, kde vývoj nedosáhl ideálního stavu, nýbrž právě naopak (často totalitní režim, omezeny osobní svobody)

Literární kontext:

Antiutopie ve světové literatuře:

• Jevgenij Zamjatin

  • My – dílo jimž ovlivnil A. Huxleye: Konec civilizace, G. Orwella: 1984 či R. Bradburyho: 451 stupňů Fahrenheita

    • Příběh inženýra D-503, který žije v totalitním Jednotném státě, je alegorií hrůz sovětského Ruska, úplné potlačení individuality (ne „já“, ale „my“), jediný, kdo toto označení nemá: vůdce Dobrotitel

    • život všech v prosklených domech, vstávání ve stejnou minutu, stejně odchod do práce, stejný čas uléhání k spánku

Scifi ve světové literatuře – viz 451 °F

Antiutopie v české literatuře

• K. Čapek – Válka s mloky, RUR

• L. Fuks – Myši Natálie Mooshabrové

Děj:

Hlavním hrdinou tohoto sci-fi románu, který popisuje fiktivní svět v budoucnosti, je úředník Winston Smith. Winston žije v Londýně. Ten se v té době nachází v zemi zvané Oceánie. Celý svět je rozdělen na tři obrovské velmoci – Oceánie, Eurasie a Eastasie – které spolu neustále válčí. V Oceánii vládne hluboká diktatura a takřka totalitní režim, který je založený na uctívání tzv. Velkého bratra. Jejich oficiální ideologie se nazývá Angsoc (původně anglický socialismus) a její ústřední hesla zní: Válka je mír; Svoboda je otroctví; Nevědomost je síla. Díky neustálé válce je životní úroveň lidí dost otřesná a všude vládne velká bída a nedostatek. Jedinou politickou stranou v zemi je tzv. Strana, jejímž hlavním reprezentantem je právě Velký bratr. Toho musí každý její příslušník bezmezně milovat a ctít. Strana neustále kontroluje a ovládá celou společnost. Všude jsou zabudované mikrofony a v každém bytě a kanceláři jsou velké obrazovky. Ty slouží jako kamery a nikdo je nesmí vypnout, díky nim mohou být lidé sledování dvacet čtyři hodin denně. Žádnou věc nesmějí udělat z vlastní vůle. Za jakýkoli přestupek anebo jen neobvyklý čin mohou být vaporizováni, tedy zatčeni Ideopolicií a vymazáni ze společnosti i z dějin, jakoby nikdy neexistovali. Každý člen Strany pracuje na některém z hlavních ministerstev (lásky, hojnosti nebo míru), ale náplň jejich práce je skoro stejná. Buď mají za úkol měnit minulost podle toho, jak se vyvíjí přítomnost a jak to vyhovuje Straně anebo přizpůsobují literaturu, filmy a prostě celou kulturu učení strany. City jako láska, náklonnost nebo přátelství jsou buď zakázané, nebo silně pod kontrolou Strany. Všude vládne strach, nenávist a udavačství. Udavači jsou často i malé děti, které donášejí na vlastní rodiče.