Epos o Gilgamešovi

EPOS O GILGAMEŠOVI

Autor: neznámí

Literární druh: epika

Literární žánr: epos (rozsáhlá epická veršovaná skladba, popisuje události, činy)

Téma: život a osud krále Gilgameše, hledání věčného života

Místo a doba děje: Uruku (Mezopotámie) – čas neznámí

Kompozice: chronologická, 12 tabulek, prolog + 4. části, psano ve veršech

Motiv: hledání nesmrtelnosti, vraždy, přátelství, odpor vůči bohům, polobozi, bohové

Námět: nesmrtelnost x úmrtí, vyprávění o udatném králi Galgameše

Vypravěč: er-forma, popisuje děj

Verš: volný

Hlavní postavy:

Gilgameš: kral Uruk, 1/3 člověk, 2/3 bůh, silný panovník, panoval přísně až tyransky, ale moudře, spravedlivý

Enkidu: Gilgamešův přítel, pomocník, napůl zvíře, byl vyslán bohym aby zničil gilgameše

Ištar: bohyně lásky, chtěla si vzít gilgameše, ale on odmítl, a tak na něj pošle nebeského býka, pomstychtivá

Aruru: bohyně, stvořitelka lidí, dala Gilgamešovi život

Chumbaba (chuvava): strůjce veškerého zla, nestvůra, nadpřirozená bytost, obr sídlící v cedrovém lese

Utanapištyn: bůh, dříve člověk, bohem se stal po potopě světa, ví kde je rostlina života

Šamaš: bůh slunce, dal gilgamešovi krásu

Tešup: Bůh bouřky, dal gilgamešovi statečnost

Had: symbol, ostatní postavy mají roli rádců, nebo naopak protivníků

Rada od utanapiština: nesmíš 6 dní a 7 nocí ulehnout a staneš se nesmrtelným, ale on usnul

Další:

• 7. dní strávil Gilgameš u Enkidua a nemohl uvěřit, že zemřel

• 3 dny plul po moři

• Gilgameš si rostlinu života položil u studně aby se osvěžil – mezi tím jí had sežral

DĚJ

Děj začíná v Uruku, kde vládne král Gilgameš. Gilgameš, sumerský vládce, bytost ze dvou třetin božská, z jedné lidská. Stvořili ho bozi Aruru bobyně matek mu dala život, Šamaš bůh slunce mu dal krásu a bůh bouřky Tešup statečnost. Gilgameš se snaží co nejvíce ochránit své občany, a tak nechal postavit kamenné stavby. Na nich, ovšem nutil své občany města tvrdě pracovat. A tak se občané Uruku začnou modlit k bohům. Bohové jejich modlitby vyslyší, a tak za pomocí bohyně Aruru bohové stvoří polodivokého člověka Enkidua, který byl původně seslán na zničení Gilgameše. Když Enkidů se sešel s Gilgamešem v bráně Uruku, tak dojde k boji, kde Enkidu podlehne. Jakmile Gilgameš pozná rovnocenného panovníka, tak s Enkiduem uzavře přátelství na život a na smrt. Gilgameš poté chce odstranit ze světa veškeré zlo, tak jde s Enkiduem zabít Chumbabu. Strůjce veškerého zla. Do Gilgameše se zamiluje bohyně Ištar, ale Gilgameš její lásku odmítne, a proto bohyně Ištar pošle na Gilgameše nebeského býka, aby ho zahubil. Gilgameš ho za pomoci Enkidua přemůže. Bohům se tento čin nelíbil, a proto Gilgameše potrestali smrtí Enkidua. Gilgameš si uvědomí, že není nesmrtelný, a proto se vydávají hledat Utanapištu. Po dlouhé cestě k němu dojde. Gilgameš musel vydržet nespat 6 dní a 7 nocí, ale gilgameš usnul hned první den. Spal několik dní. Co den, to měl vedle sebe čerstvě upečený chléb od Uta-napištinovy ženy. Ta nakonec svého muže přesvědčila a ten dal Gilgamešovi ještě jednu radu. Utanapišta mu i přes to prozradí tajemství rostliny života, která roste na dně oceánu podobná bodláku, trnitá jako růže. Gilgameš se tedy pro ni bez váhání potopí, utrhne a vrací se do Uruku, aby se podělil s ostatními lidmi. Cestou když se osvěžuje u studánky, tak položí rostlinu na zem, kde jí sežerou hadi, Gilgameš zjistí, že odsouzen k smrti jako každý jiný člověk a že jeho jmeno zůstane nesmrtelný díky velkým hradbám, které nechal postavit