4. Kytice - K. J. Erben

4. Karel Jaromír Erben

Narození: 1811

Úmrtí: 1870 (59 let)

- Byl to historik, archivář, spisovatel, básník a překladatel

-Patří do období romantismu, zakladatel české moderní balady

- Sbíral po českých venkovech lidové písně, pohádky, říkadla a pověsti

- Celý život byl pronásledován nemocemi a starostmi, jak zajistit rodinu

- Umírá na tuberkulózu

- Kytice původně obsahovala pouze 12 balad

- Balady vycházeli už dříve, v roce 1838 v časopise poklad vyšla Polednice

- Těchto 12 balad tvořil téměř 20 let, poté vyšlo knižní zpracování

- V roce 1861 přidal poslední 13. baladu Lilie

Další díla: Pohádky – Dlouhý, široký a bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Zlatovláska, Písně – Prostonárodní české písně a říkadla

Současníci: K. H. Mácha (Máj), Božena Němcová (Babička)

Kytice

Rok vydání: 1853

Literární druh: Lyrickoepická skladba

Literární žánr: Sbírka baladických básní (1. a 13. nejsou balady)

Myšlenka díla – Poukazuje na lidové tradice a špatné vlastnosti lidí, ve všech básních hlavní postava žena (kromě Záhořova lože), po prohřešku přichází přísný a neúprosný trest

Kompozice: 13 balad (básní), vypravěč er forma, čas - kolem 19.století, místo – český venkov

Hlavní postavy: Hlavní postavy bývají ženy jako hlavní hrdinky

Obsah díla:

Kytice Zemřela matka a její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Syrotci svou matku hledali až nalezly prostý kvítek, který nazvaly mateřídouškou, protože vůně kvítku jím připomněla vůni dechu matičky. Ve druhé části básně mateřídouška představuje symbol vlasti. Mrtvá matka v této básni ztělesňuje matičku vlast, kterou by měl každý milovat, stejně jako miluje svou matku.

Poklad Na začátku balady šla matka se svým dítětem na Velký pátek do kostela. Cestou spatřila otevřenou skálu a uvnitř světlo. Zvědavost jí nedala – došla ke skále a vešla dovnitř, kde uviděla hromadu zlata. Nejprve si chtěla vzít jen malinko z pokladu, ale nakonec neodolala a brala kolik unesla. V omámení a touze po třpytivém bohatství zapomněla na to opravdové – na své dítě. Když zlato odnášela domů, skála zmizela a dítě s ní. V tom si matka uvědomila, že zapomněla na dítě a začala jej hledat. Byla nešťastná, litovala a celý rok se modlila než se skála opět objevila. Tentokrát už myslela pouze na na dítě a na poklad ani nepomyslela.

Svatební košile Dívka čeká na návrat mrtvého milého. V modlitbách prosí, aby se jí vrátil, jinak vyhrožuje sebevraždou – tím se proviní. Ušila mu košili, ale on stále nepřichází. Brzy v měsíční noci někdo zaklepe na dveře – dívka pozná svého milovaného. Ten jí unáší na hřbitov. Cestou jí vzal modlitební knížky, růženec a křížek po matce. Nakonec se dívka ukryla v umrlčí komoře, kde vykoupila svůj hřích pokáním a modlitbami. V této baladě tak vítězí život nad smrtí.