4. Kytice - K. J. Erben

Polednice Rozhněvaná matka neměla dost trpělivosti s nezbedným dítětem, které pořád křičelo. Vyhrožovala mu, že na něj zavolá polednici. V poledne polednice skutečně přišla a matka o dítě dostala strach – vší silou ho držela, aby o něj nepřišla. Jakmile polednice po dítěti vztáhla ruku, matka omdlela. Když přišel otec z roboty, matku vzkřísil, ale dítěti už nebylo pomoci, bylo udušené.

Zlatý kolovrat Jednoho dne zavítal král k chaloupce, kde žila matka se dvěma dcerami. Zaklepal na dveře, aby poprosil o vodu. Král pak řekl jedné z dívek – Doře, že si jí vezme za ženu. Dorička však byla nevlastní dcera a matka si přála za krále provdat tu vlastní. S druhou dcerou tedy zavedly Doru do lesa, kde jí usekly nohy a vypíchly oči. Králi pak dala matka za ženu svou vlastní dceru. Ubohou Doru našel v lese až stařík. Ten poslal pachole ke králi, aby vyměnil zlatý kolovrat a přeslici za oči a nohy. Když se král vrátil z války, požádal svou ženu, aby mu upředla zlatou nit. Kolovrátek začal zpívat o tom, co udělaly Doře. Král se sebral a jel pro ni ke staříkovi. Doru pak vzkřísili živou vodou.

Štědrý den Dvě sestry chtěli na Štědrý den znát svou budoucnost, prosekali o půlnoci led, a tím nahlédly do budoucnosti. Hana viděla svatbu, ale Marie smrt. Věštba se vyplnila. Hana se provdala a Marie umřela. -> Erben poukazuje, že o budoucnosti je lepší jen snít.

Holoubek Balada o ženě, která zabila svého muže a vzala si jiného. Když pak šel svatební průvod okolo hřbitova, holoubek na hrobě jejího mrtvého manžela vrkal o její vině. Manželku výčitky svědomí dovedly nakonec až k sebevraždě.

Záhořovo lože Báseň vypráví o mladém poutníkovi, co byl na cestě do pekla, aby tam upsal svou duši. Cestou však narazil na vraha Záhoře, který zabíjel pocestné. Naštěstí tentokrát Záhoř poutníka nechal jít, ale pod jednou podmínkou. Až se bude vracet z pekla, poví mu, jak to tam vypadá. Po návratu poutník Záhořovi popisuje, jaké je peklo. Pověděl mu také, že tam pro něho mají už přichystáno mučící lože – „Záhořovo lože“. Záhoře to vylekalo a od té chvíle se začal modlit a činit pokání. Nakonec mu byla udělena milost a dostal se do nebe.

Vodník Balada o zlém vodníkovi, který se zmocnil neposlušné dívky, když prala prádlo. Dívka se musela za vodníka provdat a brzy s ním měla i dítě. Jednoho dne si dívka u vodníka vyprosila, že může navštívit svou matku. Protože jí nevěřil, že vrátí, měl jednu podmínku – nechat dítě v jezeře a do večera se vrátit. Dívka se dlouho nevracela, a tak ji vodník volal. Matka ji však nechtěla pustit zpět, a tak se nevrátila. Vše končí pomstou vodníka, při které zabije dítě. (Jedná se zde o střet dvou mateřských lásek.)

Vrba V této básni s myšlenkou spojení člověka s přírodou se duše ženy převtělovala do vrby. Její muž si všiml, jak každou noc leží jako bez života. Když se dozvěděl o spojitosti s vrbou, rozhodl se jí pokácet. Tím však také zabil svoji ženu a z jejich dítěte se stal sirotek. Z vrbového dřeva pak udělal kolébku, která měla nahradit matčino náručí a z proutků píšťalku, která měla nahradit její hlas. Tak byla matka i po své smrti dítěti nablízku.