7. Kytice

- rozvržení básní bylo předem promyšlené

- básně jsou ve vzájemném vztahu

- zrcadlově shodné (první s poslední, druhá s předposlední atd…)

- mají shodné atributy (atribut = znak, motiv)

- báseň Lilie byla do sbírky přidána až ve 2 vydání

• Kytice a Věštkyně - dávají naději a víru v lepší budoucnost vlastencům

• Polednice a Vodník - záporná role nadpřirozených postav

• Poklad a Dceřina kletba - narušení vztahu mezi matkou a dítětem

• Svatební košile a Vrba - přeměna člověka (oživlá mrtvola milence a žena převtělená ve vrbu)

• Zlatý kolovrat (pohádka) a Záhořovo lože (legenda) - vina, pokání, konečné vykoupení

• Štědrý den a Holoubek - kontrasty, jako je štěstí se smutkem nebo láska se smrtí

• Lilie - 13. báseň, nikam se nehodí

Veršová výstavba:

Rým

- sdružený (aabb) – Svatební košile, Zlatý kolovrat, Vodník, Vrba, Lilie

- střídavý (abab) – Kytice, Poklad, Polednice, Štědrý den, Věštkyně

- obkročný (abba), přerývaný (abcb) – Holoubek

- rytmus => trochej

- verš => přízvučný

PLÁN JAZYKOVÝ

Vypravěč / lyrický subjekt: er-forma

Vyprávěcí způsoby / typy promluv:

• přímá řeč

Jazykové prostředky (a jejich fuce) / řeč:

- spisovný jazyk (jazyk 19. století)

- má prudký dějový spád

- dramatičnost

- toho dosahuje:

• elipsami

• asyndeton

• místo sloves použití citoslovců

• využívá zvukomalbu (s koně hop, klop, klop, klop)

- oslovení – milí lidi, pane, vzácný hoste, panáčku

- personifikace – podkovičky zvoní

- epizeuxis – hoj jede, jede zase pán; Nesu ti, nesu v domě změnu; Div a div!

- metafora – ať oči vidí potěšení mé

- přímá řeč – ,,Hola,otevřete….“ , Hoj,co nám…“ , ,,Nesu ti,….“, „Hoho, panáčku,….“

- archaismus – babice, hoj, jaktěživ

- metonymie – nesu v domě změnu

v celé Kytici:

- dějová zkratka v popisech přírody = zhuštěný děj

- úsporný jazyk: neslovesné věty, chybí spojky – dramatičnost, napětí, dějový spád

- dokonalá zvukomalba

• básnické prostředky:

• elipsa

• anafora

• epanastrofa

• inverze

• epiteton konstans

• eufemismus (již na něm roste trávníček)

• apostrofa (Maria, panno přemocná)

• metafora

• epizeuxis

• zvukomalba

• personifikace

- živé dialogy a popisy postav i prostředí, které zde nahrazují romantické prvky

- k napětí slouží úsporný jazyk, velice krátké věty, neslovesné věty

- citoslovce místo sloves, přímá řeč

- básně jsou psány gnomickým veršem, pro který je typická krátkost a hutnost

- balady jsou snadno zapamatovatelné díky pravidelné rytmizaci a rýmování

Tropy a figury a jejich funkce: viz výše

Ukázka textu:

Zlatý kolovrat

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

A před chaloupkou s koně hop!

A na chalupu klop, klop, klop!

,,Hola, otevřete, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!“