Babička_V003_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Božena Němcová

Babička

Výňatek

Umělecký text

Pochoval se masopust a s ním konec učiněn zimním radovánkám. Babička zpívala u kolovrátku postní písně; když děti k ní přisedly, povídávala jim o životu Krista Pána, a první postní neděli oblékla smutkový oděv. Dni byly delší a slunce mocnější, teplý vítr sežíral sníh na stráních. Slepice již zase vesele krákoraly po dvoře, hospodyně, když se sešly, mluvily o nasazování vajec, o setí lnu, hospodáři chystali pluhy a brány. Pan myslivec, když chtěl z protějšího lesa přímo na Staré bělidlo, nemohl již přes řeku, led pukal a pomalu se kus po kusu poroučel, jak pan otec říkal, když ráno k stavidlu dohlížet chodil a na záspí Proškovic chvilku u babičky postál. Přešla neděle Černá, Družebná, Kýchavná a pátou neděli, Smrtnou, zaradovaly se děti: „Dnes budem vynášet smrt,“ a děvčata dodaly: „Dnes je naše koleda!“ […] Odpoledne se všecky děvčata shromáždily ve mlýně, kdež se strojila smrt. Cilka udělala slaměný došek, každá z děvčat dala něco ze šatstva na něj; čím byla Mařena pěknější, tím větší chlouba. Když byla ustrojena, vzaly ji dvě děvčata pod paždí, ostatní do páru seřadily se za nimi a lítami točíce zpívaly „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi“, jdouce ode mlýna ke splavu. Starší chasa šla opodál za nimi, chlapci ale s posměšnými posunkami je obskakovali, chtíce Mařeně strhnout čepec; děvčata ale ji bránily. Přijdouce ke splavu rychle smrt odstrojily a s velikým jásotem hodily došek do vody; nato sebrali se chlapci s děvčaty a společně začali zpívat: „Smrt plave po vodě, nové leto k nám jede s červenými vejci, žlutými mazanci.“

Neumělecký text

Vynášení smrti

Pořadatelem této akce je Středočeská obec Rodné víry pod patronací Vítoslava. První ročník se konal v březnu 2008 v Praze.

Vynášení smrti je starý lidový obyčej pramenící ve slovanském předkřesťanském náboženství. Tento rituál je rozšířen typicky u všech západních Slovanů, u dalších slovanských větví v této podobě chybí. Spočívá ve vystrojení slaměné figury oblečené do ženských šatů a pověšené na tyči, která se nazývá podle místních zvyků jako Mařena, Morana, Morena, Marzana či Smrt, Smrtka, Smrholka apod. – význam všech názvů je totožný – prostě Smrt. Tato figura pak bývá za zpěvu vynesena z obce a vyhozena do vody. Hned poté nebo o den či o týden později pak následuje druhá část rituálu – přinesení Líta (Léta) do obce. To je obvykle představováno ozdobeným vrškem stromečku nebo větvemi, lokálně je do tohoto Líta vkládána panenka (která pak někde už jen sama představuje Líto), někde Líto představuje ozdobená dívka. Podle lidové tradice se rituál Vynášení Smrti konává obvykle na Smrtnou neděli (které od něj dostala název), to je dva týdny před Velikonocemi. Původní předkřesťanské datum konání tohoto zvyku nejsme schopni určit, nicméně je jisté, že to byla někdy v období druhé poloviny března nebo první poloviny dubna.