Baroko

BAROKO

sloh evropského umění17.a18.století.vzniká z pocitu člověka otřeseného třicetiletou válkou,nedůvěřujícího rozumurenesanční úsilí o poznání celého života není zapomenuto,dostává jinou podobubarokní člověk poznání nehledá,je jím osvícen,pravduprožívázákladním znakem je výraz vzrušení,překypující bohatost,velkolepost výzdobysmyslový prožitek je opět kriminalizovánna rozdíl od renesanční pravidelnosti chce baroko upoutat a překvapit optickou iluzí (např.světlo shora zvětšuje prostorový efekt)v architektuře navázalo baroko na renesanční principy,

zároveň je ale rozvinulo

základní směry baroka se formovaly v17.století v Itálii,dálese vyvíjel v18.stol.ve střední Evropě (Rakousko,české země,Bavorsko)pozdní období =baroko klasicistní+rokokomalířství a sochařství zaměření na dramatické výrazy napětí (a duševních stavů vůbec)spojení všech prostředků umění v jediné monumentální dílo (Gesamtkunstwerk) <=dosáhnout co nejpůsobivějšího účinkurozvoj v českých zemích spojen s protireformací =>povaha vysloveně náboženská,protiklady se dostávají až na ostří nože,učenství barokních badatelů hrubě kontrastuje s rostoucí negramotností a šířící se pověrčivostí běžného liduzdomácněním zasahovalo i do lidového uměníhudba je charakteristická patosem,vzrušenou melodikou,na odiv stavěnou virtuozitou (formy i výrazu)převládá koncertní styl (concerto grosso,sonáta,suita,sinfonia,fuga),vznikají další hudební formy (opera,oratorium,kantáta,árie,recitativ)(Opera se rozvíjela od konce16.století ve Florencii,v Praze první představení1627)balet se rozvíjí v17.století ve Francii (na dvoře Ludvíka XIV)literatura zpracovává náboženské (rozvíjí se nejvíce-kázání,legendy,písně,kulty),ale i světské náměty (hlavně lyrika a drama)pro literaturu je charakteristický naturalismus (až brutální konkrétnost a detailnost),nadsázka a nadsazování záporných faktů,důraz na lidskou bezmocnost,duchovno,mysticismusv literatuře hrdina cokoliv nedobývá,ale bojuje proti rozvratným silám v člověku (vycházejících z vnitřních rozporů-např.pokušení X povinnost)české literární dílo je poměrně chudé,oproti hudbě,divadlu,výtvarnému umění,které zapustily kořeny i v lidovém uměnísnaha o výrazný jazykový projev =>novotvary,duchaplné obraty,slovní hříčky (nabyla v různých druzích literatury specifických forem:

francouzská preciózní literatura,španělský gongorismus (podle L.de Góngory),italský marinismus (podle G.Marina),česká barokní lyrika (B.Bridel,F.Kadlinský))

v divadle důraz kladen na vizuálnost =>zásadní proměna evropského divadelního prostoru (v Itálii vznikl nový typ divadelní budovy s ostrým oddělením hlediště rampou a portálem od jeviště)používaly se perspektivně malované dekorace,bohaté vizuální,světelné i zvukové efektymezi jeviště a hlediště byl umístěn orchestr (poprvé1637v Benátkách)užívala se oponaprudký rozvoj scénografie a divadelní architekturybohatou dekoraci přejímá i jezuitské divadlov17.století vznikly v Německu tragikomedie s improvizovanými výstupy konvenčních postav (tzv.Haupt-und Staatsactionen-vysoké a státní akce)v Čecháchse rozvíjelo barokní divadlo i v lidovém prostředí jako sousedské divadlo