Beckett Čekání na Godota

Murphy – hrdina se rozhoduje mezi milenkou (prostitutkou) a útěkem do vlastního světa

Watt – poslední román napsaný anglicky

Molloy, Malone umírá, Nepojmenovaný – volná románová trilogie

Jak to je – poslední dokončený román

drama:

Konec hry, Akt beze slov, Poslední páska, Šťastné dny, Ne já, Nyní

Katastrofa – 1984, napsáno pro Václava Havla, o výsleších disidentů

• literární druh

drama

• literární žánr

absurdní drama

• literární forma

drama

• typ vypravěče

neurčuje se (pouze scénické poznámky)

• dominantní slohový postup

neurčuje se

• vysvětlení názvu díla

Čekání na Godota – hlavní hrdinové Vladimír a Estragon stále čekají na příchod Godota

• posouzení aktuálnosti díla

Dílo je stále aktuální. Lidé stále na něco čekají a jsou nespokojení se svým životem, jen si zkracují čas.

• určení místa a času textu

místo: Francie; místo u cesty, kde je strom

čas: po roce 1900

• stručné nastínění děje

- hra má dvě dějství, druhé dějství variuje dějství první

Estragon (zvaný též Gogo) sedí u venkovské cesty a nejde mu zout bota. Přichází Vladimír (zvaný též Danda), vyzvídá, kde Estragon byl, a konstatuje, že je dobře, že se vzájemně znají. Estragon se konečně zuje a Vladimír vypráví o evangelistech, aby oběma ukrátil čas. Estragon chce odejít, ale Vladimír ho zastaví, vždyť tu přece čekají na Godota. Má přijít v sobotu po práci ke stromu, ale ani jeden z mužů si není jistý, zda je sobota. Při čekání se pohádají a uvažují nad oběšením na stromě. Nakonec dojdou k závěru, že by jim měl poradit Godot. Nevzpomínají si, co mu to vlastně chtěli. Pojídají mrkev a brukev, když na scénu přijde Pozzo vedoucí na provaze Luckyho. Pozzo se k Luckymu chová jako ke zvířeti, dává mu příkazy. Vladimír a Estragon Luckyho zkoumají a litují ho. Pozzo mezitím dojedl kuře a Estragon má zájem o zbylé kosti. Spokojeně je okusuje a poté si dávají dýmku. Mužům je divné, proč Lucky stále drží kufry a neodloží si je. Pozzo jim vysvětlí, že se mu Lucky snaží zavděčit. On se ho chce ale po 60 letech služby zbavit. Pozzo se nechává přemlouvat, aby ještě zůstal, i když už je pozdě večer. Nudí se a Pozzo se snaží vymyslet zábavu. Chce jim ukázat, že Lucky tančí a umí i myslet, když se mu nasadí klobouk. Vladimír mu ho tedy nasadí a s Estragonem se zaujetím poslouchají jeho intelektuální monolog, zatímco Pozzo úpí. Konečně se mu podaří Luckymu klobouk strhnout a rozdupat ho. Poté Pozzo shání hodinky, nenajde je, ale odchází. Estragon a Vladimír řeší, zda už Pozza s Luckym neviděli někdy dřív. Na scénu přichází Chlapec a sděluje, že pan Godot vyřizuje, že přijde určitě zítra. Nastává noc a oba muži se odcházejí schovat.

Druhý den navečer si Vladimír pod stromem zpívá, když přijde Estragon. Dohadují se, zda by jim jednomu bez druhého bylo líp. Estragon si nepamatuje na Luckyho a Pozza, Vladimír mu to připomíná. Estragon se hádá, že tu včera nebyli, ale usvědčují ho boty, které včera nechal pod stromem. Tvrdí, že nejsou jeho. Poté na stromě objeví Luckyho klobouk, který Vladimír vymění za svůj. Chvíli si mezi sebou mění tři klobouky, načež si chtějí ukrátit čas hrou na Luckyho a Pozza. Během hry Estragon odejde. Vrací se udýchaný, prý jsou obklíčeni. Chtějí utéct, ale zase se pohádají. Na scénu vstupují Lucky a Pozzo, který oslepl. Válí se na zemi a potřebuje vstát, ale Estragon ani Vladimír mu nehodlají pomoct, pokud jim nedá kost jako včera. Dobírání si jeden druhého i přítomnost Luckyho a Pozza je jim celkem vhod, alespoň si zkrátí čas, než dorazí Godot. Nakonec se na zemi válí všichni. Estragon a Vladimír postaví Pozza konečně na nohy. Ten se vyptává, kde je a proč mu Lucky neodpovídá. Vyplyne, že je němý. Ani Pozzo si nepamatuje, že by tu včera byli, a brzy odcházejí. Když Estragon usne, Vladimír přemýšlí nad tím, jak vše pomíjí. Přichází stejný Chlapec jako včera a i tentokrát nese zprávu, že pan Godot dnes nepřijde. Estragon se probouzí a znovu oba uvažují nad sebevraždou – oběšením na stromě. Chtějí odejít, ale dál sedí pod stromem...