Bílá nemoc

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk

• Odborné termíny z lékařského prostředí (hlavně v prvním jednání), latinské názvy – peruánský balzám, morfium, lepra, Morbus Tshengi/Čengova nemoc (=bílá nemoc), pandemie, prognosis infaustissima,

• Vojenské výrazy (ve druhém a třetím jednání) – pluk, prapor, munice, výrobní kapacita, hlavní štáb, plyn C

• Věty cizími jazyky (angličtina, němčina, francouzština) – při předvádění Sigelia výsledky léčení doktorům z ciziny

• Galén používá tzv. slovní vatu/vycpávku – vyplňuje svoji řeč zbytečnými slovy, váhá, jak se má vyjádřit, nebo potřebuje čas na formulaci myšlenek – např. „že ano“ nebo „prosím“ , „prostě“.

Typy promluv:

• dialogy

Tropy a figury:

• Metafory – bílý jako křída, chladná jako mramor

• Častá je aposiopese – přerušení mluveného slova – naznačeno třemi tečkami nebo pomlčkou

Medailonek autora: -viz RUR

Kontext tvorby autora: -viz RUR

Historický kontext, umělecký směr: -viz RUR

Literární kontext: -viz RUR

Děj:

1.dějství – DVORNÍ RADA

Mezi lidmi propukla nová nemoc → projevuje se bílými skvrnami na těle a poté se projevuje jako lepra nebo mor. Postihuje zejména lidi nad 45 let a smrt nastává asi po 5 měsích. Nemoc je smrtelná → neexistuje na ni žádný lék. Tyto informace se dozvídáme s rozhovoru, který dělá reportér s nejvýznamnějším doktorem státu Sigeliem. Poté, co reportér odejde, přijde k Sigeliovi chudý lékař, který říká, že na bílou nemoc našel lék a na Sigeliově klinice by chtěl lék ověřit. Sigelius nechce nejprve na jeho podmínky, že léčbu bude dělat sám bez ostatních lékařů a v oddělené místnosti, přistoupit, ale nakonec mu zkoušku povolí a k dispozici mu dá pokoj č.13.

Poté se ocitáme v rodině, kde čte otec ranní rozhovor s doktorem Sigeliem. Otec je radikální a z nemoci má strach → nemocné by odvezl do izolace. Matka je zas moc hodná, a tak nemocným pomáhá. Jejich syn a dcera spatřují v nemoci zase výhody → lepší pracovní místa, lepší byty, apod, když staří lidé zemřou.

Na pokoji č.13 se brzy začnou lidé uzdravovat a doktor Sigelius vydává úspěchy doktora Galéna za své. Sigelius se tak proslaví, že kliniku navštíví sám Maršál. Sigelius přijímá jeho chválu a z lékařů vystoupí Galén a řekne Maršálovi, že lék našel on a že ho lidem dá pouze v tom případě, když Maršál slíbí, že nebude válka. Pokud to neodsouhlasí, bude Galén léčit pouze chudé a bezvýznamné lidi. Sigelius ho za tyhle řeči vyžene a doufá, že lék najde sám.

2.dějství – BARON KRÜG

Otec čte opět noviny a čte o léku dr.Galéna. Objevený lék mu ale moc velkou radost nedělá, protože díky nemoci dostal lepší místo v práci. Lepší místo dostal také přítel dcery, a tak si rodina, s výjimkou matky, nemoc v podstatě chválí. Otec odsuzuje Galéna za to, že chce mír, ale matka ho chápe. Nakonec vyjde najevo, že matka má také bílou nemoc. Otec ji vezme ke Galénovi, ale ten ji odmítne vyléčit, protože otec je ředitelem zbrojovky. Onemocní také majitel zbrojovky baron Krüg. Ten se převleče za chudáka a jde za dr.Galénem. Galén ho ale pozná a chce, aby zajistil mír. Baron jde pak za Maršálem a prosí ho, aby ukončil válku a podepsal příměří. Maršál odmítne, ale zavolá si Galéna a chce ho uplatit. Maršál se snaží také proto, že Krüg je jeho přítel a hlavně jeho synovec chodí s Maršálovou dcerou. Dějství končí tím, že se dozvíme, že se baron Krüg zastřelil.