Borovský Král Lávra

- potřeba vlastenectví s funkcí literatury ve vztahu ke společnosti. Hájení demokratických zásad proti vládě a církvi. (Havlíček)

Realismus – Přiblížení se co nejvíce ke skutečnosti, objektivitě a dokonalosti.

• určení století, v němž autor tvořil

30.- 50. léta 19. století

• určení dalších autorů stejného um. směru

Josef Kajetán Tyl (1808–1856)

- významný český dramatik

- putoval dva roky s kočovným divadlem

- redigoval časopisy: Květy, Vlastimil, Posel z Prahy.

dílo: Strakonický dudák, Dekret kutnohorský, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Poslední Čech – kritika od Borovského

Karel Jaromír Erben (1811–1870)

- na studiích se seznámil s Palackým

- sbíral lidové písně a pohádky

dílo: Prostonárodní české písně a říkadla, Kytice z pověstí národních

Božena Němcová (1820–1862)

- *Vídeň, dívčí jméno Barbora Panklová

- dětství strávila v ratibořickém údolí u České Skalice

- s manželem Josefem Němcem se často stěhovala

dílo: V zámku a v podzámčí, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Karla, Babička, Pohorská vesnice

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Epigramy: Zle, matičko, zle!

Poctivému hrozí jenom hlad,

zloději zas jenom šibenice;

český literát má trampot více,

jemu hrozí hlad i šibenice.

Tyrolské elegie (tj. nářek, žalozpěv) - popis Havlíčkova zatčení uprostřed noci v Německém Brodu. Osobní zážitky vyjadřuje ironicky a sarkasticky. Ponižuje rakouskou monarchii.

Křest svatého Vladimíra – Hlavním hrdinou je car, který potrestá boha Peruna za jeho neposlušnost, utopí ho v Dněpru.

Obrazy z Rus – cestopisné reportáže

• literární druh

Epika

• literární žánr

Satirická básnická skladba

• literární forma

Báseň – rým 34 strof po 7 verších

1.a 3. verš se nerýmuje, rýmové schéma - ABCBDDB

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

er-forma (vševědoucí vypravěč)

• vysvětlení názvu díla

snaha o vtipnou zveršovanou pohádku, zesměšnění vrchnosti, král Lávra = hlavní hrdina

• posouzení aktuálnosti díla

dílo je stále aktuální – Každý člověk dělá chyby a nemusí se stydět za to, jak vypadá.

• určení místa a času textu

v Irsku, před dávnou dobou

• stručné nastínění děje

Vypravěč povídá píseň o starém, irském králi Lávrovi. Lid má krále rád, protože dobře vládne, jen jednu slabost má, a to, že po oholení - holiče na šibenici posílá. Ale i na to si lidé zvykli, až na holiče, ti si zvyknout nemohli. Letos padl los na holiče Kukulína, staré vdovy syna. Potom co krále ostříhal a táhli ho na šibenici, tak jeho matka ho od krále nakonec vyprosila. Lávra si tedy pozval Kukulína a ten mu slíbil, že bude mlčet a stane se jeho dvorním holičem.

Bohatý dvorní holič však trápení měl, že tajemství nikomu prozradit nesměl. Jeho maminka ho tedy poslala do lesa pro radu k poustevníkovi. Poustevník mu řekl jediný lék, pošeptat vrbě svůj zármutek.