Borovský Tyrolské elegie

- potřeba vlastenectví s funkcí literatury ve vztahu ke společnosti. Hájení demokratických zásad proti vládě a církvi. (Havlíček)

Realismus – Přiblížení se co nejvíce ke skutečnosti, objektivitě a dokonalosti.

• určení století, v němž autor tvořil

30.- 50. léta 19. století

• určení dalších autorů stejného um. směru

Josef Kajetán Tyl (1808–1856)

- významný český dramatik

- putoval dva roky s kočovným divadlem

- redigoval časopisy: Květy, Vlastimil, Posel z Prahy.

dílo: Strakonický dudák, Dekret kutnohorský, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Poslední Čech – kritika od Borovského

Karel Jaromír Erben (1811–1870)

- na studiích se seznámil s Palackým

- sbíral lidové písně a pohádky

dílo: Prostonárodní české písně a říkadla, Kytice z pověstí národních

Božena Němcová (1820–1862)

- *Vídeň, dívčí jméno Barbora Panklová

- dětství strávila v ratibořickém údolí u České Skalice

- s manželem Josefem Němcem se často stěhovala

dílo: V zámku a v podzámčí, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Karla, Babička, Pohorská vesnice

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Epigramy: Zle, matičko, zle!

Poctivému hrozí jenom hlad,

zloději zas jenom šibenice;

český literát má trampot více,

jemu hrozí hlad i šibenice.

Obrazy z Rus – cestopis

Král Lávra – satirická báseň o irském králi, který se nechával holit jednou za rok, protože nechtěl, aby se ostatní dozvěděli o jeho oslích uších. Své holiče nechával vždy po vykonání úkolu popravit. Až jednou udělil výjimku holiči Kukulínovi, který vyzradil tajemství vrbě. Cestou na ples si muzikant udělal z vrby kolíček do basy. Basa všem vyhrála tajemství o králi Lávrovi. Nic se nezměnilo, lid měl krále rád, i když měl oslí uši.

Křest. Sv. Vladimíra – Car Vladimír má svátek a chce, aby mu bůh Perun místo kanonády zahřměl. Perun to ale odmítne, a tak ho car Vladimír nechá zavřít. Když je Perun uvězněn, zjistí se, že na něj není žádný zákon, a tak je poslán před soud vojenský, který ho odsuzuje k utopení v Dněpru. Poté ho přivážou ke koňskému ocasu, vláčí ulicemi a nakonec je utopen. Rusko se najednou ocitá bez boha, ale nic se nezmění, lidé se rodí a umírají, pole rostou, jen církev už nemá význam. Nikdo už nedával desátky, nemodlil se, a proto se celé duchovenstvo schází na audienci u cara Vladimíra, kde po něm chtějí nového boha. Všichni ministři ani dvorní kamarila se neshodují na novém bohu, a proto nechává carův rádce Mates vypsat v novinách konkurs na boha nového. V Rusku se na konkurs schází všechny víry a také sekty. Skladba je nedokončená.

• literární druh

lyricko-epický

• literární žánr

elegie = žalozpěv (myšleno ironicky)

• literární forma

poezie

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

ich-forma (vypravěčem je sám Borovský)