ČD - Balady a romance
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
BALADY A ROMANCE
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE
Autor: Jan Neruda, narozen v roce 1834 v Praze, zemřel v roce 189 tamtéž. Povoláním byl spisovatel, básník, autor fejetonů a novinář, mezi jeho významná díla patří povídky malostranské nebo zpěvy páteční. Psal v období romantismu. Patřil do skupiny Májovců. Studoval filosofii, ale nedodělal ji. Stal se redaktorem Národních listů.
1. Vydání, rok vzniku díla: 1883, vznik jednotlivých básní od 1875
Rok, místo a nakladatelství tohoto vydání: 1883, Praha, Dr. Ed. Grégra Ed. Valečka
Postavy: Ve mnou vybraných baladách a romancích:
Balada horská- babička, vnučka (vnuk)
Romance o Karlu IV- Karel IV., Bušek z Vilhratic
Balada dětská- matka, dítě, a smrtka.
Smrtka je smrt ztělesněna v malém dítěti, zvláštního vzhledu (citace z knihy ,,na hlavičce věnec bílý, v ručkách drží hravé sítě, ruce jako hůlky, místo oček modré důlky). Svádí malé nemocné dítě, aby šlo s ním (= metafora, aby dítě zemřelo).
CHARAKTERISTIKA DÍLA
Balady a romance je poetické dílo, přesněji soubor básní (balad a romancí). Kniha obsahuje 18 básní a to Balada pašijová, horská, dětská, česká, zimní, stará-stará!, májová, rajská, Balada o duši Karla Borovského, o polce, svatbě v Kanaán, tříkrálová a Romance o černém jezeře, o Karlu IV., o jaře 1848, Romance italská, helgolandská a štědrovečerní. Kompozice je chronologická. Kniha se skládá z balad, což jsou Lyricko-epické básně s tragickým koncem a romancí, což jsou také lyricko-epické básně s rozmanitým obsahem, které by měli končit optimisticky. Jan Neruda se ale občas od těchto pravidel odklání, například v baladě horské, která má šťastný konec. Motivy knihy jsou křesťanství (balada pašijová), historie (balada o Karlu IV.), legendy (balada italská) a spor dobra se zlem.
LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT
Jan Neruda byl pokračovatel Karla Jaromíra Erbena tím, že aktualizuje staré mýty a legendy. Básně byly vydávány od roku 1875 do časopisu, až osm let poté byly společně vydány. Jan Neruda také napsal povídky malostranské, Arabesky, Trhani, Obrazy z ciziny. Dílo patří do období romantismu, protože se zde objevují tajemné prvky (například romance o černém jezeře), téma smrti (balada dětská). Od romantismu se odkloňuje náboženskými úvahami (balada pašijová). Hlavním úsilím Jana Nerudy bylo poučit a zkritizovat tehdejší dobu.
ANALÝZA ÚRYVKU
Z Balady stará-stará!: ,,Rukama lomila, po břehu chodila, na kámen poklekla, dceru porodila. ,,Chceš ty, matičko má bledá, bych ti rybek nalovila? – Jak bys sítě rozhodila, vždyť se’s sotva narodila! ,,Chceš Ty, matičko má bledá, bych si plínky vybílila?- Zanech plínek, dlouhá cesta, čas, bys sobě popílila!“
Úryvek jsem si vybrala, protože se mi líbila tato Balada a myslím si, že vystihuje autorův jemný a výstižný styl. Jan Neruda píše spisovným jazykem. Používá krátké věty, přímou řeč a často i věty zvolací, čímž dosahuje, že jsou básně snadno pochopitelné. Občas se zde objeví archaické výrazy (popílila) nebo slovesné tvary, které se již nepoužívají (se’s, zanech).