Česká oficiální próza let 1945-1989, současná próza Reakce spisovatelů na 2. světovou válku, levicově orientovaná literatura po roce 1948, oficiální literatura 60.-80. let, historická próza, literatura po r. 1989

MO 10. Česká oficiální próza let 1945-1989, současná próza

Reakce spisovatelů na 2. světovou válku, levicově orientovaná literatura po roce 1948, oficiální literatura 60.-80. let, historická próza, literatura po r. 1989 až do současnosti.

Julius Fučík (1903–1943)

• novinář, literární a divadelní kritik

• redaktorem komunistické Tvorby a Rudého práva

• pobýval v SSSR – odtud kniha reportáží V Zemi, kde zítra již znamená včera (1932)

• popraven 8.9.1943 – za ilegální činnost v komunistických organizacích

• po roce 1945 vznikl kult Fučíka – mladý komunista s tragickým osudem

• psal studie – o Boženě Němcové, o Juliovi Zeyerovi, o Karlu Sabinovi

• Reportáž psaná na oprátce (1945) – sestavena z motáků, které psal ve vězení (1943) na Pankráci, po vydání se stala modlou komunistických ideologů, z Fučíka se stává legenda, po roce 1989 byla vydána bez cenzury – líčí protinacistický odboj, výslechy, postavy spoluvězňů, dozorců, knihu vydala jeho žena

ČESKÁ LITERATURA: 1948–1956

Pro období po roce 1948 je charakteristické:

• politické čistky a likvidace inteligence

• Zákon o táborech nucené práce z 25.10.1948 (kdokoliv mohl poslán do komunistických lágrů bez soudního řízení)

• Pro nedostatek profesorů uzavřené některé vysoké školy

• čistky v Syndikátu českých spisovatelů (literární spolek) – byli vyloučeni legionářští spisovatelé, katoličtí autoři, surrealisté aj. Nakonec byl syndikát zrušen a byl nahrazen Svazem českých spisovatelů

• procesy a popravy v 50. letech – mnoho spisovatelů bylo obviněno ze špionáže

• zákazy v oblasti tisku – byly zakázány mnohé literární, kulturní týdeníky bez oficiálního zdůvodnění (Obzory, Archa, Vyšehrad, Blok, Lidové noviny aj.), bylo zakázáno vydávání moderní západoevropské a americké literatury

• působení v knihovnách – z knihoven byla odstraněna mnohá díla, která neodpovídala literatuře socialistického realismu, tj. Karel Čapek, Jiří Orten, Franz Kafka, Jaroslav Foglar; byly organizovány tzv. svozy knih určených k pálení

• východiska: emigrace (z politických i rasových důvodů), samizdat (sam-iz-dat – nelegální cesta vydávání děl), přizpůsobení se režimu – někteří autoři volili sebevraždu

Znaky literatury:

• byl nastolen socialistický realismus (1949)

• bezduchost, ideologičnost, patetičnost, dogmatismus

• budovatelské romány, oslavné agitace

• potlačena estetická funkce literatury

• potlačen respekt k tvůrčí individualitě

Jan Otčenášek (1924–1979)

• byl nasazen na nucené práce v Německu a od roku 1944 pracoval v továrně Avia

• stal se prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů, později se stal dramaturgem Filmového studia Barandov

• rysy: proměny hlavních postav, reflexe doby, existenciální úzkost

• Romeo, Julie a tma (1958) – baladická novela, odehrává se v období okupace

ČESKÁ LITERATURA: 1956–1968