Česká oficiální próza let 1945-1989, současná próza Reakce spisovatelů na 2. světovou válku, levicově orientovaná literatura po roce 1948, oficiální literatura 60.-80. let, historická próza, literatura po r. 1989

Ota Pavel (1930–1973)

• vlastním jménem Ota Popper

• autobiografická tvorba – ze sportovního prostředí, z Křivoklátska

• vystudoval obchodní akademii, pracoval jako sportovní komentátor

• 2/1964 – OH v Innsbrucku – zjistilo se, že trpí maniodepresivní psychózou – jde do invalidního důchodu

• umírá na srdeční infarkt

• povídky a reportáže ze sportovního prostředí (Plná bedna šampaňského, Pohádka o Raškovi)

• základní rysy Pavlových próz – básnické nazírání na přírodu, upřímnost, opravdovost, příběhy jsou prosté, humor s tragikomickým nádechem

• Smrt krásných srnců (1971) – 7 povídek, vzpomíná na dětství

• Jak jsem potkal ryby (1974) – 3 oddíly, opět líčí zážitky z přírody

• výčet z obou próz: Zlatí úhoři (1991)

Bohumil Hrabal (1914–1997)

• v 70. letech vrchol jeho tvorby

• některé knihy vyšly nejprve v exilových nakladatelstvích, později oficiálně, ale s cenzurou

• Obsluhoval jsem anglického krále (1974)

• Něžný barbar (1974), Slavnosti sněženek (1975) – povídky

• Příliš hlučná samota (1977) – monolog baliče odpadového papíru Haňti

• tzv. nymburská trilogie – Postřižiny, Krasosmutnění, Harlekýnovy milióny

• filmové adaptace jsou zpracovány Jiřím Menzlem aj.

• největšího nákladu dosáhla kniha Taneční hodiny pro starší a pokročilé

• nejcitovanějším místem je Kersko

ČESKÁ LITERATURA: 90. léta

• literatura se po roce 1989 přestává formovat na oficiální, samizdatovou a exilovou

• je velmi náročné definovat současné proudy – je to živý a zatím neohraničený proces

• mizí zásahy do literatury, cenzura, státní kontrola, která trvala s přestávkami od 30. let

• literatura přestává zastávat funkci buditelskou, tj. politickou, etickou -> volnost témat, forem, setření hranic mezi kvalitní literaturou, konzumní a komerční (tzn. ztrátu prestiže umělce)

• kvalitní nakladatelství: Atlantis, Host, Votobia, Torst, Nakladatelství Lidové noviny

• časopisy: Revolver revue, Tvář, Literární noviny, současný ostravský Protimluv, Host

Rysy literatury:

• tištění cenzurovaných textů

• rozvoj postmoderní literatury: Jan Křesadlo, Alexandra Berková (Magorie – prolíná se s Karafiátovými Broučky), Daniela Hodrová (Perunův den), Jiří Kratochvil

• reflexe normalizační doby, tj. návraty do minulosti: Michal Viewegh (Báječná léta pod psa), Petr Šabach (Šakalí léta, Hovno hoří), Zdena Frýbová (Mafie po listopadu), Jan Jandourek (Když do pekla, tak na pořádné kobyle)

• komercionalizace – tzv. vieweghovský fenomén

• deníky a memoáry: vypovídají o prožitcích především v normalizační době – věrohodné; mistr v mystifikaci: Ludvík Vaculík (napětí mezi fakty a fikcí), Václav Černý (Paměti), Jan Zábrana (Celý život), Ivan Diviš (Teorie spolehlivosti)

• feminizace literatury