ČTENÁŘSKÁ DÍLNA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Odpovězte na následující otázky:
O čem přemýšlí při tzv. balkonové scéně Romeo a o čem Julie?
Romeo přemýšlí o svatbě s Julií. Julie přemýšlí o tom, jestli ji Romeo doopravdy miluje.
S jakým přáním jde Romeo k Lorenzovi a proč Lorenzo jeho přání vyhoví?
Romeo žádá, aby ho s Julií Lorenzo oddal. Lorenzo souhlasí, protože doufá, že sňatek usmíří rod Capuletů a Monteků.
Jaký vzkaz vyřídí Julii její chůva?
Aby Julie šla do cely bratra Lorenza na zpověď, kde bude čekat Romeo a bratr Lorenzo je oddá.
Najděte ve třetí scéně 2 příklady personifikace a vysvětlete, co to personifikace je:
Spánek neustele.
Kvítek ukrývá.
Personifikace = je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy
Vypište verše, v nichž Lorenzo vyjadřuje, že každá věc má dvě odvrácené strany:
Zem, kteráž matkou přírody, též tmavý jest její hrob; a totéž pohřebiště jí rodným lůnem bývá zase příště.
Ten kvítek zde pod útlou blankou svojí jed ukrývá i sílu, která hojí: neb vůní všechny smysly svěže dráždí a chutí hned i se srdcem je vraždí.
Vysvětlete následující obrazná vyjádření:
Kdo neutrpěl žádnou ránu, ten se jizvám vysmívá. Ten kdo nepocítil bolest, se bolesti nebojí
Mám plášť noci. Nikdo ho neuvidí.
To poupě lásky snad rozpučí květ spanilý, až se příště sejdeme. Doufá, že při dalším setkání se do sebe ještě víc zamilují.
Romeo, ó Romeo, proč jsi Romeo?
Své jméno zapři, otce se zřekni,
nebo nechceš-li, přísahej mi lásku
a nebudu dál chtít být Capuletová.
Jen jméno tvé je mým nepřítelem.
Jediná překážka ve vztahu jsou jejich rodiny.
Dřív než slunce znovu potěší den a vpije rosy chlad. Před východem slunce.
Vypište verš, z něhož vyplývá, že Lorenzo Romea a Julii oddal:
než svatá církev oba v jedno vtělí.
ČTENÁŘSKÁ DÍLNA: ROMEO A JULIE 4
Úkoly k dílně
Minilekce učitele:
Ve třetím jednání se připravuje vyvrcholení dramatického konfliktu prostřednictvím souboje. Žáci se seznámí se základními informacemi o souboji, který v době středověku a raného novověku býval běžnou záležitostí.
Souboj nebo duel je dobrovolné střetnutí dvou osob se zbraněmi, které se řídí pravidly a má poskytnout satisfakci uraženému, to jest odčinit předchozí urážku, resp. obnovit jeho čest. Výzvou k souboji („hozenou rukavicí“) uražený prokázal, že si své cti cení víc než života, a tím se urážky zbavil. Pro satisfakci nebylo důležité, kdo v souboji zvítězí, a taková otázka se ani nekladla. Souboje patřily ke starému kodexu cti bojovníků, šlechty a později zejména důstojníků. V době romantismu se souboje rozšířily i mezi měšťany a hlavně studenty.
Souboje se konaly za účasti sekundantů, přátel obou účastníků, kteří se pokusili spor urovnat smírem, případně vyjednali podmínky souboje. Souboje se konaly šavlemi, pistolemi nebo někdy i okovanými holemi. U soubojů s pistolemi sekundanti vyjednali vzdálenost (obvykle kolem 50 m) a počet výstřelů a dbali na to, aby obě zbraně byly stejné. U souboje šavlemi se bojovalo buď do první krvavé rány, anebo až do zneschopnění protivníka.