Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




12) Středověká literatura, přehled nejstarší literatury na našem území

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (56,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Středověká literatura, přehled vývoje nejstarší literatury na našem území Vznik nejstarších památek souvisí s rozvojem křesťanství. Tehdejší Velkomoravská říše se ocitla pod tlakem Francké říše, která usilovala o ovládnutí V. M. prostřednictvím šíření západního latinského křesťanství. - křesťanství: - západ – říše Franská východ – říše Byzantské Franští králové chtěli ovládnout Velkou Moravu, proto požádal kníže Rastislav r. 862 byzantského císaře Michala III. o vyslání věrozvěstů. Tak k nám přišli r 863 učenci Konstantin a Metoděj ze Soluně, aby šířili křesťanství v řeči srozumitelné lidu. Konstantin vytvořil slovanské písmo – HLAHOLICI – vycházela z malých písmen řecké abecedy. bylo obtížné, a tak jeho žáci vytvořili CYRILICI - základ pro azbuku. Konstantin + Metoděj zavedli do bohoslužby slovanskou obřadní řeč staroslověnštinu neboli církevní slovanštinu – základem bylo nářečí makedonské z okolí Soluně. vedle latiny, řečtiny a hebrejštiny se objevuje slovanský jazyk První písemné staroslověnské památky Překlady – náboženské texty Konstantin přeložil: - misál = mešní obřad - breviář = bohoslužby -Metoděj přeložil: - téměř celé písmo svaté - nomokánon = sbírka církevních předpisů - paterik - knihy otců = o mniších a poustevnících - zákon sudnyj judem – církevní zákoník Dílo K+M:Proglas (9. stol.) veršovaná předmluva k překladu písma, autorem asi Konstantin oslavuje slovanský překlad písma a zdůrazňoval právo člověka na mateřský bohoslužebný jazyk – demokratizace kultury Bohoslužebné texty: - 4x evangelium - základní modlitby - breviář – soubor modliteb Vrcholné původní stsl. památky Vznikají LEGENDY – vyprávění ze života slavných osobností (svatých). Velkou část tvoří líčení zázraků, aby se dokázalo, že osoba je svatá. Život Konstantinův – legenda vznik na konci 9. stol. Autor: neznámý (asi jeho žáci) Obsah: dětství, mládí a studia Konst., putování po světě, činnost na Velké Moravě, život v Římě, kam ho povolal papež a kde přijal jméno Cyril, smrt v r. 869, obrana slovanského jazyka Život Metodějův – legenda vznik na konci 9. stol., krátce po jeho smrti Autor: neznámý (asi žáci) Obsah: život Metoděje, ale stručnější, doplněk života Konstantinova, popisuje moravské prostředí. Význam těchto dvou legend : Doklad staroslovenské literatury na našem území Poskytuje informace o Konstantinovi a Metodějovi Zápas lit. stsl. s latinskou (10. a 11. stol.) V r. 885 umírá Metoděj, nástupce Rastislava Svatopluk dal jeho žáky vyhnat, ti odcházejí do Čech, do Sázavského kláštera. U moci jsou Přemyslovci, kteří se orientují na římskou církev. Odtud k nám znovu proniká latina. Nacházíme vedle sebe památky lat. i stsl První legenda. 10. stol.:Život sv. Václava (1stsl. Legenda o sv. Václavu) – psána staroslověnštinou Vzniká krátce po smrti sv. Václava, popisuje jeho dětství, studie, vládu, celý jeho život až do jeho smrti (zabit bratrem Boleslavem) Kristiánova legenda (Život a umučení sv. Václava a jeho bab. Ludmily) – psána latinsky. . Druhá legenda 11. stol.:2 stsl. Legenda o sv. Václavu – přepracovaná verze 1 starsl. Legendy - je propracovanější a obsahuje zázraky Na konci 11.stol. a počátku 12.stol. se začínají v bohoslužebných textech objevovat tzv. bohemismy - ve které jsou české prvky. Glosy = poznámky v textu, které vykládají nebo překládají některá slova originálního spisu - Svatořehořské glosy Vídeňské glosy Hospodine pomiluj ny (10/11. stol.) – je to píseň, autor je neznámý - obsah: vyjádřen zájem člověka, pro něhož hlavním zdrojem obživy byla půda - význam: plnila fci, dnešní státní hymny, zlidověla - forma: verš je nerýmovaný, stsl.původ dokládají tato slova – pomiluj ny, mir (svět), spas (spasitel), žizn (úroda) Krleš = Kyrie eleison (= Pane, smiluj se nad námi) – řecký původ Úryvek: Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšíš, Hospodine, hlasy naše! Daj nám všem, Hospodine, Žizň a mir v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! První stopy lit. užití češtiny – píseň Svatý Václave (12./13. stol.) Autor: neznámý Forma: písemné rozdělení na sloky, pokus o rým Obsah: lid prosí Václava, aby mu pomohl zbavit všeho zlého. Hlavní postava Václav je zobrazen jako mocný přímluvce u boha. Tato píseň zlidověla a byla použita B. Smetanou v Libuši. Ve 12. stol. vítězí latina, rozvíjí se hlavně dějepisectví Kosmas – kronikář a zakladatel českého dějepisectví, velmi vzdělaný, znal antickou literaturu, první kronikář Dílo:KRONIKA ČESKÁ - CHRONICA BOEMORUM– jazyk latinský, 12. stol. obsah: zahrnuje dějiny od nejstarších dob až do autorovy současnosti, do r. 1125. Prameny: - bájné vyprávění starců, zprávy svědků; to, co sám zažil Forma: latinsky a prózou, prokládal ji veršem, oživuje vyprávění přímou řečí Význam: zdroj faktů o našich dějinách Od pol. 13. stol. – pol. 15. stol. dochází k rozvoji česky psané literatury. Literatura 14. stol. je nazývána gotická literatura (románský sloh je vystřídán gotikou), rozvíjí se ve dvou fázích: fáze: proces laicizace (zesvětšťování) – je to osvobození literatury od závislosti na duchovenstvu. Novým žánrem je světská epika (má děj). Alexandreida (1300) = Alexandreis – hlavní dílo světské epiky hlavní postava: Alexandr Veliký, je zobrazen jako ideální feudální panovník obsah: předmluva, po ní následuje výklad o Alexandrovu původu, dále jeho život, vláda, smrt původně měla 9000 veršů, ale dochovala se asi 1/3. Ukázka: Aristoteles dává radu Alexandrovi Mezi rádce si má vybírat lidi urozené V boji má stát v první řadě a vést svá vojska Kořist má spravedlivě rozdělit dle zásluh Nemá se nechat uplácet K poddaným má bát milostivý a spravedlivý Dalimilova kronika (1314)– 1. česky psaná kronika, je veršovaná, autor neznámý( v 17.stol. ji Tomáš Peština z Čechorodu přiřkl Dalimilovi Meziříčskému) autor čerpal převážně Kosmovy kroniky, v úvodu vysvětluje, proč píše česky (z lásky k lidu) obsah: dějiny českého národa, do r. 1314 vypráví dle Kosmy forma: veršovaná kronika význam: není v historických faktech, ale v názorech autora 1. bojuje proti poklesu česk

Témata, do kterých materiál patří