12) Středověká literatura, přehled nejstarší literatury na našem území

Kořist má spravedlivě rozdělit dle zásluh

Nemá se nechat uplácet

K poddaným má bát milostivý a spravedlivý

Dalimilova kronika (1314) – 1. česky psaná kronika, je veršovaná, autor neznámý( v 17.stol. ji Tomáš Peština z Čechorodu přiřkl Dalimilovi Meziříčskému)

• autor čerpal převážně Kosmovy kroniky, v úvodu vysvětluje, proč píše česky (z lásky k lidu)

• obsah: dějiny českého národa, do r. 1314 vypráví dle Kosmy

• forma: veršovaná kronika

• význam: není v historických faktech, ale v názorech autora

• 1. bojuje proti poklesu české šlechty

• 2. chce zapůsobit na panovníka, aby se neorientoval na Němce, ale na Čechy = vlastenectví. „Radějí sě chcu s českú sedlkú smieti, než královnu Němkyňu za ženu mieti.“

• 3. vyjadřuje požadavky demokratické-rovnost lidí „Vyšli smy všickni z otcě jednoho.“

• Ukázky o Oldřichovi a Boženě.

KRONIKA = lit. útvar, který popisuje jednotlivé události tak, jak na sebe časově navazovaly = chronologicky. Řadí ze sebou všechny důležité i nedůležité události, sám si vybírá fakta.

1. fáze: proces demokratizace (od pol. 14. stol. – pol. 15. stol.) – je to pronikání lidových prvků do lit. Celkový rozvoj v zemi, vláda Karla IV. Bylo povýšeno biskupství na arcibiskupství, 1348 – Karlova univerzita. V lit. tvorba latinská i česká:

   1. tvorba latinská: píšou se legendy, zábavná próza

Karel IV – Vita Caroli (vlastní životopis)

1. tvorba česká: hlavně jí se týká proces demokratizace (zlidovění) – zavedení lid. prvků do lit.

• dochází k všestrannému rozvoji žánrů:

• drama (Mastičkář)

• legendy (o sv. Prokopovi – první opat Sázavského kláštera, psána srozumitelnou formou, vzniká jako obrana slovanské bohoslužby; o sv. Kateřině – veršovaná, psána náročným stylem, a je o životě a lásce urozené Kateřiny ke Kristovi)

• Kroniky: - Trojanská kronika – první tištěná kronika v Čechách

- Milostné písně: - Závišova píseň

- Měj se dobře srdéčko

- Dřevo se listem odievá

Mastičkář (pol. 4. stol.)

• kritizuje středověké šarlatány, původně to byla velikonoční hra, hrála se v kostele

• velikonoční hra, byla doplněna o světské scény, stal se zní fraška a už se v kostele hrát nesměla.

• Jednoduchý námět: tři Marie jdou kupovat vonné masti, aby pomazaly tělo kristovo a důležitou část hry tvoří scéna ze středověkého trhu.

• satira = dílo, upozorňující na nedostatky ve spol., humorná forma, uměl. prostř. ironie (Hradecký rukopis, Podkoní a žák)

a) Vagantská ( žákovská ) – vaganti- studenti VŠ, kteří většinou na studia neměli peníze, proto se živili různými profesemi.

Píseň veselé chudiny (konec 14. stol.)

• satirická píseň, hl. prost. ironie (výsměšný výraz, vyjadřuje opak toho, co vyjadřuje)

• Promlouvají tam nejchudší spol. vrstvy, jejich úděl je krutý, svou situaci zesměšňují.

Podkoní a žák (konec 14. stol.)