Defoe Robinson Crusoe

Slezl jsem se stromu, rozhlížel se kolem a tu první, nač jsem připadl, byl člun. Zahnán vlnami a větrem ležel na břehu asi dvě míle napravo odtud. Běžel jsem v tu stranu po břehu, pokud jsem mohl, ale v cestě byl chobotnatý zá1iv na půl míle široký. Vrátil jsem se tedy, maje prozatím na mysli spíše lodní vrak, z kterého bych rád něco vynesl.

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

● atmosféra úryvku

klidná, přemýšlivá

- Robinson bez emocí přemýšlí nad tím, co je potřeba dělat, aby získal z trosek lodi co nejvíc věcí

● počet postav

jedna – sám Robinson

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Robinson Crusoe – rozumný, inteligentní, zručný, pohotový, odvážný, trpělivý, neohrožený

● charakteristika dalších postav

Pátek – zpočátku divoch, postupně si osvojuje řeč – učenlivý, pracovitý, oddaný

● vztahy mezi postavami

Robinson a Pátek – přátelé na pustém ostrově

Pátek + kanibalové – členové divošských kmenů

● zařazení úryvku do kontextu celého díla

Krátce poté, co Robinson ztroskotal na pustém ostrově, cca třetina románu.

● použité jazykové prostředky

ich-forma: 1. osoba jednotného čísla, Robinson vypráví sám

archaismy: již, nezmítalo, ježto, slézt se stromu

přechodník: maje

personifikace: člun ležel

epiteton: chobotnatý záliv

● prvky osvícenství:

Robinson se učí většině řemesel, vymýšlí většinu věcí, které sice již znal z domova, jeho osud nedává za vinu Bohu, ale sobě a svému jednání.

prvky racionalismu = vše vysvětluje pomocí rozumu

Dílo jako takové má reálný základ v příběhu skotského námořníka Alexandra Serkirkova, který na rozdíl od Crusoa byl na ostrově pouze 4 roky. Dále je důležitý konec, kdy se v původním překladu vracíme na ostrov a nacházíme civilizovanou společnost. Autor tím naznačuje, že člověk, který je izolován od Světa (a tehdejší společnosti jako takové) je nezkažený.