E_A_Poe

Díla předělaná po smrti a bez uvedeného roku vzniku :

Bludná planeta, Démon zvrácenosti: Detektivní a jiné senzační příběhy, Šest částí strachu, Storyteller: Sedm příběhů upravených podle originálů Edgara Allana Poea, Zrádné srdce: Výbor z díla, Zvony, Anděl pitvornosti, Vrah jsi ty!, Medailón, Na slovíčko s mumií: Grotesky a jiné směšné příběhy, Nikdy se s čertem nesázej o hlavu!, Muž, který se rozpadl, Metoda doktora Téra a profesora Péra, Lenora, Krajina stínů, Heleně, Filosofie básnické skladby

3) Rozbor děl :

Jáma a kyvadlo

Tato povídka vypráví příběh člověka, který je odsouzen inkvizitory k smrti. Po vyhlášení rozsudku omdlí a probouzí se v tmavé místnosti. Má hrozný strach otevřít oči, že spatří pouze tmu. Jeho obavy se naplnily, když začal prozkoumávat svůj nový „domov“ obcházel kopku do které byl zavřen, a snažil se zmapovat jak je velká a co se v ní nachází. Když byl rozhodnut přejít napříč místnost ráznějším krokem. Po chvílí zaškobrtne o svůj hábit a padá k zemi. Zde si však uvědomí, že brada leží na studené vlhké zemi, ale rty a vrchní část obličeje však ne. Po hmatu zjišťuje okraje kruhovité propasti. Jen o vlas utekl smrti. Po-té co vypije připravené pití, upadá v hluboký spánek.

Když se však probouzí, je připevněn k dřevěnému rámu silným popruhem a má volnou pouze jednu ruku, aby dosáhl na jídlo. Zrakem prozkoumává svůj žalář a všimne si nad sebou velkého kyvadla, které se dá do pohybu. Ze začátku mu nevěnuje velkou pozornost do doby než zjistí, že je z ostré oceli, která se začíná přibližovat k jeho hrudi. Když však bylo od jeho hrudi pár centimetrů, vězeň vymyslel plán jak by se mohl strašné smrti vyhnout. Sáhl po zbytku jídla, které mu krysy ještě nestačili sežrat a namazal si jím popruh a čekal než ho překoušou. V kopce ho však někdo pozoroval a když už utekl smrti podruhé, spustili mechanismus, který začal k sobě přibližovat stěny žaláře a nažhavil jej na vysokou teplotu. Vězeň byl již rozhodnut, že skočí do propasti a ukončí své trápení. Právě tehdy slyšel nějaké kroky. Na poslední chvíli vězně zachytil Lassal, generál Francouzské armády, jenž vstoupila do Toleda.

Černý Kocour

Vystupuje zde muž, který nadevše miluje zvířata a láska k nim naplňuje jeho život. Stará se o různé druhy zvířat, ale ze všeho nejvíc zbožňuje svého černého kocoura „Pluta“. Po nějakém čase muž propadá velice ošklivě alkoholu a chodí domů denně silně opilí. Začíná se v něm probouzet nenávist a zášť k živým tvorům. Jedné noci když se vrátí z hospody zaútočí na svého milovaného kocoura a vypíchne mu oko. Kocour je tímto činem poznamenán a začne se svému pánovi vyhýbat. Muž svého činu druhý den nesmírně lituje, ale pouze do doby, než se znovu opije. Takhle to jde ze dne na den, až jednoho rána s chladným srdcem kocoura pověsí na strom v zahradě. V tu noc vypukl v jejich domě požár a druhý den ráno našel na bílé zdi u své postele obraz. Vskutku přesný až podivuhodně znázorňoval kočku se smyčkou kolem krku. Tento přízrak, jak to nazval, svedl a sám pro sebe odůvodnil na vzniklý požár. Byl opět klidný a pokračoval ve svém stereotypu. Jednou v hospodě zahlédl černého kocoura, který se až neskutečně podobal Plutovi, až na jednu bílou skvrnu na hřbetě. Začal se mu lísat okolo nohou a když mu hostinský říká, že nikomu nepatří, odnesl si ho domů. Po čase se nový kocour opět zprotiví jeho již tak zkažené povaze a při cestě do sklepa uchopí sekeru a v rozzuřenosti ho chce zabít. Jeho pokus však zastaví jeho žena a to ho vytočí natolik, že sekeru zatne do její hlavy. Přemýšlí, jak by se těla zbavil a po několika úvahách vybere za přijatelnou zazdít její tělo do zdi ve sklepení. Po čase přijde na kontrolu do domu policie a prohledává celý dům. Když jsou smířeni, že nic nenašli, muž ve své pošetilosti zaklepe holí na zeď, kde zazdil tělo své ženy, se slovy: „Tyto zdi jsou důkladně stavěny.“ Ze zdi se najednou ozve pláč a křik, který se mění v nelidské vytí. Policisté začnou rozebírat zeď a před jejich očima se zjeví mrtvola již značně rozložené ženy. Na její hlavě sedí s rudou tlamou a jedním okem ohyzdné zvíře.