george_orwell-farma_zvirat

DĚJ

Kniha se odehrává na anglickém statku – čas blíže neurčen. Jejím majitelem je jistý pan Jones, který je na

zvířata nebývale krutý. Jednoho dne ve své opilosti zapomene zavřít vrátka. Zvířata se sejdou ve stodole a staré prase
Major jim vnukne nápad vzbouřit se a naučí je píseň Zvířata Anglie. Major umírá a zvířata vyvolají revoluci. Jones je
vyhnán z farmy a ta je přejmenována z Panské na Zvířecí. Prasata oznámí, že umí číst a psát a formulují sedm
přikázání, která napíší na ohradu

1/ Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
2/ Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
3/ Žádné zvíře nebude chodit oblečené
4/ Žádné zvíře nebude spát v posteli

5/ Žádné zvíře nebude pít alkohol
6/ Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
7/ Všechna zvířata jsou si rovna

Ovce si to nedokázaly zapamatovat, a tak je prasata musela naučit jednodušší přikázání, které znělo: 4 nohy

dobré, 2 nohy špatné. Potom se zvířata pustila do prací na statku (budovatelský optimismus), jen prasata toho moc
nedělala. Přesto jim vše šlo mnohem lépe než dříve. Podařilo se jim také v bitvě u kravína odrazit první útok lidí. Začíná
se ale rýsovat konflikt mezi Napoleonem a Kulišem. Kuliš představí plán na větrný mlýn a seznámí zvířata s výhodami,
které z toho pro ně vyplynou (teplo celý rok atd.). Napoleon je ale proti, a tak s pomocí sebou vychovaných štěňat (tajná
policie) Kuliše vyžene z farmy. Zvířata ale mají strach, tekže se na odpor nepostaví. Zanedlouho sám Napoleon přijde s
návrhem postavit mlýn. Dávají se tedy do práce. Ta je ale velmi těžká (zejména pro Boxera, který pracuje ve svém
optimismu i nad plán – později Boxer je poslán do salámu). Stavba se ale nedaří – neúspěchy svalovány na vnějšího
nepřítele (Kuliše), Napoleon nepřizná vlastní vinu – opět shodný rys s totalitními systémy.

Pomocník Napoleona Pištík postupně mění přikázání. Když zvířata mají námitky, prasata jim vysvětlí, že mají

špatnou paměť. Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem
ještě přísněji než lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a začala chodit po dvou. Sedm přikázání
nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé – delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu

sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila a Napoleon slavnostně
oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.

CHARAKTERISTIKA POSTAV
prasata – nejchytřejší zvířata na farmě, ve zdánlivě rovné společnosti jsou právě oni v jejím vedení
Major – iniciátor revoluce, představitel V. I. Lenina, Majorova lebka je po smrti vystavena – Leninovo mauzoleum
Kuliš – Trockij – vyšachován svým sokem Stalinem a zavražděn psi (narážka na Mexiko), přesvědčivější řečník než
Napoleon
Napoleon – Stalin, snaží se vyšachovat svého soka Kuliše, po jeho odstranění hlavou farmy, zajímavost – v prvním
francouzském vydání přejmenován na Caesara
Pištík – vůdce propagandy
psi – KGB, tajná policie, která potírá jakýkoli odpor
kůň Boxer – tvrdě pracující, neodmlouvající zvířata, nadšení budovatelé
klisna Molina – klisna, ráda se parádí, uteče z farmy
ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým,
hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce
slepice – postaví se na odpor proti vykořisťování ze strany prasat, odpor potlačen
osel Bejmain – skeptický intelektuál, který si začíná pomalu uvědomovat pasti systému na farmě
krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit (doslovně z
wiki)
pan Jones – bývalý majitel farmy, jde mu hlavně o výtěžnost farmy, pijan, symbol minulého režimu
lidé – kapitalisté a vykořisťovatelé zvířat