Hemingway Ernest, Stařec a moře.docx

Stařec a moře - Ernest Hemingway

Literární dílo

Příběh o rybáři je metaforou o životě. Autor se snaží oslavit lidskou sílu, schopnosti a statečnost. Boj s překážkami se ukazuje být důležitější hodnotou než jejich případné překonání, a to tehdy, pokud jsme pro dosažení cíle udělali vše, co bylo v našich silách.Že byl sveden čestný boj s plným nasazením. Člověk by měl být vytrvalý a neměl by se hned vzdávat a bojovat do posledního výdechu. Autor chtěl poukázat na lidské myšlení a chování, které zobrazil na lovu a boji rybáře Santiaga s rybou.

Typické znaky

Dílo je psáno spisovným jazykem, objevují se i španělské výrazy (guáno, qué va), přirovnání (lano těžké jako kříž). Dílo je napsáno jednoduchým čtivým jazykem, je v něm skryta určitá dynamika a napětí. Autor používá hlavně úvahy a popis. V textu jsou preferována obecná označení – ryba, stařec, chlapec. Starcova samota je vyjadřována monology i oslovováním sebe sama, oslovováním ryby.

Postavy

Celé dílo má pouze pár výrazných postav. Poté tu je mnoho vedlejších postav, se kterými se stařec a chlapec setkali. Tyto postavy jsou buď zlé a závistivé, nebo naopak se starcem soucítí.

Santiago – Starý rybář žijící na Kubě poblíž Havany, je velice samotářský, odloučený od společnosti. Je zkušený rybář a mořeplavec. Lovem ryb se zabývá téměř celý svůj život. Rybu nepovažuje za nepřítele, naopak jí považuje za přítele na širokém moři a ctí její sílu a vytrvalost, i když jí chce zabít.

Chlapec Manolin– objevuje se na začátku a na konci příběhu, rybářův nejlepší přítel, s kterým chodil chytat ryby. Chlapec má starce velice rád, nosí mu kávu.

Příroda – stařec s ní bojuje (moře, ryba, žraloci, …)

Děj knihy

Děj se odehrává v 50. letech 20. století na Kubě poblíž Havany.

Stařec rybaří s malým chlapcem již od jeho pěti let. Dlouhou dobu (přes 80 dní) však nic nechytili a rodiče přinutí syna, aby chodil rybařit s někým jiným. Starce tedy trápí chudoba, hlad, samota, ale i smutek z toho, že má tak dlouho smůlu. Pětaosmdesátý den se rozhodne vydat na moře a prolomit tak své trápení. Odplouvá s loďkou dál od břehu, aby nelovil ve stejných místech jako kolegové. Dlouho nic nezabere a ve chvíli, když už ztrácí veškerou naději, zachytí se na jednu návnadu velká ryba a táhne loďku směrem na širé moře. Stařec se ani neodvažuje pomyslet na to, jak je ryba obrovská a jen jistí provazy, aby rybu nevyplašil, ale zároveň aby se táhnutím unavila. Ryba se ale drží, a to i následující den. Stařec svírá provaz rukama, do kterých se mu provaz nepěkně zařezává. Přesto se ryba po dlouhé době snaží háku ve své tlamě zbavit a tohoto okamžiku stařec využije a rybu harpunuje. Mrtvou rybu přiváže na bok člunu, jelikož svou velikostí přesahuje samotný člun. Stařec se vydává zpět ke svému domovu. Krev ryby ale několikrát přiláká hladové žraloky, jimž se zpočátku udatně a úspěšně brání, ale je mu jasné, že jich bude přibývat. Ke konci už stařec nemá jak a čím tyto dravce zastrašit či zabít, a bezradně sleduje zánik největšího úlovku, jaký se mu kdy podařil. Domů doráží na pokraji svých sil s torzem rybí kostry, která u vesničanů a hlavně u chlapce vyvolá obrovský obdiv a respekt.