Hrubín - Romance pro křídlovku

Romance pro křídlovku – František Hrubín

Námět: láska Františka k Terině, nevyhnutelnost stáří a smrti (v případě Františkova dědečka)

V díle jsou zachyceny dvě různé podoby lásky i smrti. Za prvé čistá a upřímná láska Teriny s Františkem, za druhé fyzický chtíč Tonky. Přirozená smrt dědečka a krutá nespravedlivá smrt mladé Teriny.

Motiv:

Křídlovka – trumpeta (zde symbolizuje život i smrt)

Děj:

Františkovi je 20 let a na místní pouti poznává krásnou patnáctiletou dívku Terinu. Zamilují se do sebe. Ale na Terinu si dělá nároky i Viktor, který žije také u kolotočů. Ona ho ale nechce, protože miluje Františka. František má taky poměr s Tonkou, kterou nemiluje. František se také stará o svého dědečka, který prodělal mrtvici.
Po 3 letech se znovu setkávají (s Terinou) na pouti v Lešanech. Pravidelně se spolu scházejí, což nerad vidí Viktor, protože ten v té době již silně naléhá na Terininy rodiče, aby mu ji dali za ženu. Na jedné schůzce se spolu František a Terina kvůli hlouposti pohádají. Na další schůzku Terina nepřijde a odjíždí.
Za rok ji jde František opět hledat na pouť. Ale objeví se pouze Viktor, který mu oznámí, že v zimě zemřela na záškrt. To Františka zdrtí.
Po dalších 20 letech se opět setkává s Viktorem, povídají si spolu o životě a vzpomínají na Terinu.

HLAVNÍ POSTAVY:

František - mladý básník, vypráví svůj příběh, ve 20 poznává Terinu - zamiluje se do ní, stará se o nemocného dědečka, rád se toulá
Terina - prostá dívka od kolotočů, zamiluje se do Františka, umírá na záškrt
Viktor - také žije u kolotočů, chce si Terinu vzít za ženu, nabíjí pušky na střelnici a hraje na křídlovku
Tonka – je opakem Teriny, velmi hrubá zkušenější žena, je vulgární a svádí Františka, pro něj představuje fyzickou náhražku za Terinu
Františkův dědeček - starý muž, je po mozkové příhodě, umírá a František u něho bdí

Zpracování a upořádání díla:

Báseň je rozdělena do několika jednotlivých kapitol, které jsou označeny přesným datem. Dílo je psáno stylem deníkových zápisů. Není chronologicky uspořádané.

Jazykové zpracování:

Psáno v ichformě.

Všechny epické pasáže jsou psané volným veršem, zatímco lyrické jsou psané veršem pravidelným. (časté opakování veršů, žádný rým, volný verš)

Všechny události jsou přesně datovány, vyskytuje se mnoho autobiografických prvků. Jsou tam básnické prostředky i obecná čeština.

Časté kontrasty mezi: život X smrt, očekávaná smrt starého člověka X smrt mladé dívky

Epitetony - jemné výrazy dokreslující atmosféru
sluneční blankytno - epiteton
dvacet let, dvacet zlatoploutvých ryb - přirovnání
vůz se záclonkami - eufemismus (zjemnění)
noci obkreslovaly - personifikace

Začlenění do kontextu autorova díla:

Nejslavnější dílo, které napsal v 60. letech 20. Století, řadí se mezi jeho poslední díla.