Jan Neruda

Jan Neruda 1834 – 1891

• na Malé Straně v rodině vojenského vysloužilce, který spravoval kantýnu na Újezdě, matka posluhovačka

• později si otec otevřel trafiku v Ostruhové ( Nerudově ) ulici, žije v domě U Dvou slunců a U Tří černých orlů

• strávil dětství, mládí – množství životních poznatků, literárních podnětů

• nejprve studoval něm.gymnázium, roku 1850 čs.gym.akademické – ředitelem V.K.Klicpera, spolužáci V.Hálek,G.Pflégr

• po maturitě studoval nejprve práva, pak filosofii, vystřídal několik krátkodobých zaměstnání, úředníkem ve vojenské účtárně, suplent na reálce ( učil J.Arbese )

• zajímá se o literaturu, novinářství, zakotvil jako novinář deníku Čas, nakonec členem redakce Národních listů, kde setrval až do konce života

• ještě redigoval několik časopisů Lumír, Květy

• redakční podíl na almanachu Máj

• koncem 70 .let zvolen předsedou Spolku českých žurnalistů

• celý svůj život zasvětil činnosti literární a novinářské, kdyby nebylo několika cest do zahraničí ( Francie, Balkán,Turecko,Egypt ), trávil by veškerý svůj čas mezi redakcemi novin a svou matkou, s níž žil

• do jeho života zasáhlo několik citových vztahů, ale žil jako starý mládenec

• dlouholetý vztah k Anně Holinové,dcery vlastence, seznámili se v tanečních 1852, přátelili se do roku 1863, hmotné poměry nedovolily, aby se oženil

• krátké sblížení a přátelství s K.Světlou

• mladičká Terezie Macháčková, zemřela mladá

• vztah k Aničce Tiché, v jejímž případě ukončil vztah sám Neruda, který si rozumově uvědomoval věkový rozdíl

• od konce 70.let často churavěl a po smrti své matky žil většinou v ústraní

novinář:

• profesionál na nejvyšší úrovni

• jeho texty mají nejen literární hodnotu, ale Neruda se v nich představuje jako člověk vnímavý s vynikajícím postřehem, jímž dokázal „vyhmátnout“ podstatu problému

• není mu cizí ani satirický humor

• fejeton – z fr.lístek, původně vkládaný do novin jako příloha, je to příspěvek kratšího rozsahu, zaměřen k aktuálním problémům doby, humor, osobní zkušenost, v Národních listech na první straně pod čarou – podčárník, Neruda signoval trojúhelníčkem

• během svého života jich napsal přes 2000, mezi nimi jsou sociální studie, cestopisné črty, texty se věnují obyčejným situacím, jež přináší život v Praze či české společnosti – mají jedno společné – dominuje jim realistické vnímání skutečnosti

• uspořádány jsou podle žánrů do 5 svazků

• Studie krátké a kratší (2 svazky), Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny

básník:

• napsal šest básnických sbírek

• rysy jeho poezie:

• jednoznačně inklinoval k realistickému pohledu na svět ( odmítá idyličnost ), nezkreslený obraz

• srozumitelnost – básně jednoznačné, bez přemíry básnických obrazů („spousta obrazů až myšlenku dusí“)

• epičnost, reflexivnost, vtip, humor, sarkasmus, sociální cítění

• využívání lidové poezie