Jirotka Saturnin

• určení smyslu díla

Autorova hlavní myšlenka byla napsat zajímavý humoristický román, s dalšími různými motivy (láska, boj o dědictví).

• pravděpodobný adresát

Kniha je určena pro jakéhokoli čtenáře, který se rád pobaví a zasměje. Kniha je pro jakoukoliv věkovou kategorii. Do děje se nedá zamotat, je přehledný a dobře se zapamatuje.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Bylo to jeho první dílo. Nutno říci, že ve své další tvorbě tento román už nepřekonal, na jeho úspěch navázala jen o rok později kniha Muž se psem, v níž pro změnu parodoval detektivní žánr.

• dílo bylo inspirováno

Dílo bylo inspirováno anglickým dílem autora Pelham Grenville Woodehouse - povídky, v nichž vystupuje sluha Jeeves.

• tematicky podobné dílo

parodie: Jiří Brdečka: Limonádový Joe

satira: Miroslav Švandrlík: Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka

humoristická próza: Ladislav Pecháček: Amatéři aneb Jak svět přichází o básníky (natočena filmová tetralogie)

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Komedii Saturnin natočil roku 1994 režisér Jiří Věrčák. Hlavní roli Saturnina ztvárnil Oldřich Vízner. Film je hodnocen 84 % - je velice zdařilý.

Úryvek k rozboru:

Myslím, že jsem se už zmínil, že mám tetu jménem Kateřina. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Teta Kateřina má syna. Je mu 18 let a jmenuje se Milouš. Neštěstí nechodí nikdy samo. Teta je vdova a Milouš je sirotek, protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelituje, že to udělal. Poslouchat celý život přísloví, pořekadla a zrnka moudrosti není maličkost.

…

Když jsem se jednou tety ptal, jestli už přemýšlela o tom, čím Milouš bude, naznačila mi nejdříve, že to není moje starost, a potom střízlivě řekla, že Milouš překrásně bruslí. Kdybych prý viděl ty figury, no unikum. Ta odpověď se mi zdála podivná. I kdyby tomu bylo tak, jak teta říká, co bude, proboha, dělat v létě?

Potom teta změnila téma rozhovoru a vzpomínala na svého nebožtíka muže. Vykládala mi o něm, jako kdybych ho byl jakživ neviděl. Já se naň pamatuji velice dobře. Byl to podivuhodný človíček. Vystřídal překvapující množství povolání z toho důvodu, že považoval za nedůstojné, aby někoho poslouchal. Teta tomu říkala vrozená hrdost. O postavení, které si nakonec získal, se mínění rozcházejí.

Teta Kateřina říká, že byl vědeckým pracovníkem. Já jsem toho názoru, že měl malou továrničku na nějaké čisticí prostředky, a Saturnin jednou řekl, že podle toho, co slyšel, to byla továrna na katastrofy. Skoro bych řekl, že máme pravdu všichni.

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

• atmosféra úryvku

zamyšlená, vtipná

• počet postav

1 - vypravěč

• charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)