K.Toman - Měsíce

Měsíce

Karel Toman (1877-1946)

• český básník, novinář, překladatel z francouzštiny

• vlastním jménem: Antonín Bernášek

• vystudoval gymnázium

• studoval na Právnické fakultě UK — studium ale nedokončil

• redaktor Českého deníku a Národních listů

• bohém, tulák

Díla (básnické sbírky)

• Pohádky krve (1898)— prvotina, symbolismus, dekadence, erotika

• Torzo života (1902) — bolest a rozkoš a z toho vycházející bolest člověka

• Melancholická pouť(1906) — inspirace z cest po Evropě

• Sluneční hodiny (1913) — téma přírody a současně i aktuální politické situace

• Verše rodinné a jiné (1918) — společenské dění v době 1. světové války

• Měsíce (1918)— sbírka oslavující přírodu a vlastenectví

• Hlas ticha (1923)- společenské děnív Čechách, revoluce v Rusku

• Stoletý kalendář (1926) — poslední dílo, tuláctví

Generace anarchistických buřičů

• generace mladých Českých spisovatelů

• skupina se zformovala na začátku 20. století

• ovlivněni filozofií F. Nietzscheho

• anarchismus = odpor k autoritám, odmítání současného politického systému

• používají jednoduchý a srozumitelný jazyk

• odpor proti státu

• erotické motivy

• aktuální motivy

• shromažďovali se kolem S.K. Neumanna - v jeho domě probíhali divoké večírky

• časopis Nový kult

Představitelé:

• Viktor Dyk—Krysař

• Fráňa Šrámek - Života bído, přec tě mám rád

• František Gellner — Po nás at‘přijde potopa

• Petr Bezruč - Slezské písně

• S.K. Neumann - Apostrofy hrdé a vášnivé

Rozbor díla

• Vlastenecká básnická sbírka

• Oslava přírody, lidu, tradic.

• Básně jsou pojmenovány podle měsíců tzn. Leden, Únor. Březen...

• Prosté činnosti jsou oslavovány, klíčová je pospolitost

• Z básní je patrná autorova láska k rodné zemi

Téma

• Každá báseň má jiné téma—v některých básních oslavuje autor přírodu, v jiných člověka a jeho činnost (práce na vesnici).

• Společným znakem všech básní je autorova naděje v budoucnost

• Báseň červenec připomíná výročí úmrtí Mistra Jana Husa a autor nás vybízí ať vzpomínáme na Husův život a odkaz, než na jeho úmrtí.

• Báseň Září připomíná výročí Svatého Václava.

Motiv

• dítě jako symbol budoucnosti, motivy přírody, domova, vesnických činností, motivy českých tradic i historických okamžiků

Kompozice a jazyk

• Básně tvoří celek, ačkoli každá je jiného žánru a má jiné téma.

• Sbírka tvořena 12 básněmi

• popisují přírodu v koloběhu kalendářního roku, každá báseň je o jednom měsíci.

• Skladba básní: každá báseň má 13 veršů, strofické členení: 5,5,3 (výjimkou je říjen: 4,6,3), sporadické veršování, jambický rytmus

• básně obsahují parafráze, citace a odkazy na dělnické písně a lidové tradice

• dílo začíná i končí zmínkou o Betlému

Děj

Sbírka je tvořena 12 básněmi, z nichž každá je věnována jednomu měsíci v roce a společně tvoří celek - rok. V lednu vypráví autor o kruté zimě, která trápí pouštěné bloudící lidi. Na konci prosí Pána, aby jim dal teplou hospodu, plnou mísu a slovo dobrých lidí. Únor je laděn velmi pochmurně - všude je ticho a mlčení zasněžené země bolí. Na koci autor doufá, že nejsme sami ve víře v lepší budoucnost. V březnu už přichází jaro, vše rozkvétá a je veselo. Duben pojednává o úrodě, jest je zaseta a o zákonu klíčit a růst. Dědové v něm přemílají starou moudrost, zvyky a pranostiky. Květen je plný radosti, pístí a dovádějících dětí. Červen je věnován Vladimírovi, který se nejspíše narodil na jaře. Je vzpomínkou nějakých rodičů které nabádají děti, aby snily domova nejpyšnější sny. Červenec je věnován Mistru Janu Husovi. Je vzpomínáno na jeho víru, zápal a čin s mužným slovem, nikoliv na záři hranice. Srpen vyznívá dosti lenivě - je slyšet šum klasů a cítit vůně žitného chlebu. Září je věnováno sv.Václavovi. Na začátku je zmíněn muž, který dooral a za stmívání poslouchá, co mluví kraj. Na konci je sv.Václav žádán, aby nedal zahynout současným, ale i budoucím. Říjen je na počátku věnován oslavě révy a na koci vínu vyrobeném z této rostliny, které pro slávu boží lidé milují. V listopadu jsou štědré stromy utěšovány, že jejich úroda již voní pod střechami a květ i plod znovu přijdou na jaře. Prosinec pojednává o Betlémě a o poutnících, kteří jsou zklamaní, že místo spasitele najdou chlévní čeládku.