Farma zvířat - George Orwell - Final
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1. Základní charakteristika díla
Autor: George Orwell (britský novinář a spisovatel, vlastním jménem Eric Arthur Blair).
Rok vydání: 1945 (reakce na vývoj v Sovětském svazu a totalitní režimy obecně).
Literární druh: Epika.
Literární žánr: Antiutopický román, alegorická bajka (politická satira).
Téma: Postupná přeměna revoluce v totalitu. Ukazuje, jak se původně dobré úmysly o rovnosti mohou zvrhnout v diktaturu, pokud se k moci dostanou lidé (prasata) prahnoucí po vlivu.
2. Časoprostor a kompozice
Čas: Není přesně určen (ale odpovídá dějinám SSSR od říjnové revoluce po 40. léta).
Prostor: Panská farma (později Farma zvířat) v Anglii. Uzavřený prostor farmy symbolizuje izolovaný stát.
Kompozice: Chronologická. Příběh sleduje úpadek ideálů v čase – od nadějeplného vyhnání majitele až po úplné zotročení zvířat.
3. Postavy
Všechny postavy jsou alegorií na skutečné historické figury nebo společenské vrstvy:
Major (starý kanec): Představitel Lenina/Marxe. Přichází s myšlenkou revoluce (animalismu), ale jejího uskutečnění se nedožije.
Napoleon (prase): Představitel Stalina. Mocichtivý, krutý diktátor, který k prosazení své vůle používá vycvičené psy (tajnou policii).
Kuliš (prase): Představitel Trockého. Inteligentní soupeř Napoleona, který má vizi modernizace farmy, ale je vyhnán a označen za zrádce.
Pištík (prase): Mistr propagandy. Překrucuje pravdu a manipuluje s ostatními zvířaty tak, aby věřila, že prasata dělají vše pro jejich dobro.
Boxer (kůň): Symbol pracujícího lidu. Je neuvěřitelně dříč, věrný a naivní („Budu pracovat ještě víc“, „Napoleon má vždycky pravdu“). Nakonec je zneužit a zrazen.
Benjamin (osel): Skeptický intelektuál. Vidí, co se děje, ale mlčí, protože ví, že se nic nezmění.
Ovce: Symbol zmanipulovaného davu, který bez přemýšlení opakuje hesla („Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“).
4. Dějová linie
Zvířata na Panské farmě se pod vedením prasat vzbouří proti krutému majiteli Jonesovi a vyženou ho. Založí Farma zvířat, kde má platit Sedm přikázání (nejdůležitější: „Všechna zvířata jsou si rovna“).
Postupem času však prasata začínají ovládat ostatní. Napoleon vyžene Kuliše a přebírá absolutní moc. Přikázání na zdi jsou tajně přepisována (např. „Žádné zvíře nepije alkohol – přespříliš“). Zvířata pracují víc než dřív, mají méně jídla, ale propaganda je přesvědčuje o opaku.
V závěru se prasata naučí chodit po dvou, nosí biče a pijí alkohol s lidmi ze sousedních farem. Poslední přikázání se mění na děsivé: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ Při pohledu zvenčí už zvířata nedokážou rozeznat, kdo je prase a kdo člověk.
5. Jazyk a styl
Srozumitelnost: Orwell píše velmi jasně a přímočaře (vliv žurnalistiky).
Alegorie a symboly: Každý prvek má svůj význam (stavba větrného mlýna = industrializace SSSR, psi = NKVD/tajná policie).
Ironie: Autorova ironie vyplývá z kontrastu mezi tím, co zvířata vidí, a tím, co jim tvrdí Pištík.
Gradace: Atmosféra houstne od počátečního nadšení až po beznadějný závěr.