Lakomec - Moliére - Final

1. Základní charakteristika díla

• Autor: Molière (vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, nejslavnější dramatik francouzského klasicismu).

• Rok vydání: 1668.

• Literární druh: Drama.

• Literární žánr: Komedie charakterů (vychází z prvků komedie dell'arte).

• Téma: Chorobná touha po penězích, která ničí lidské vztahy, rodinu a zaslepuje rozum. Autor se vysmívá měšťanské chamtivosti a oslavuje vítězství lásky nad penězi.

2. Časoprostor a kompozice

• Čas: Druhá polovina 17. století (v rozmezí jednoho dne).

• Prostor: Paříž, Harpagonův dům.

• Kompozice: Hra je rozdělena do pěti dějství. Dodržuje klasicistní zásadu tří jednot (času, místa a děje). Děj je vystavěn na zápletkách, záměnách a graduje k odhalení identity postav v závěru.

3. Postavy

• Harpagon: Bohatý měšťan, vdovec a lichvář. Je neuvěřitelně lakomý, podezíravý a bezcitný i ke svým dětem. Peníze jsou pro něj důležitější než lidský život. (Jméno pochází z latinského harpagó = loupit).

• Kleantes: Harpagonův syn. Je zamilovaný do Mariany. Aby mohl žít podle svých představ, musí si tajně půjčovat peníze (paradoxně od vlastního otce přes prostředníka).

• Elisa: Harpagonova dcera. Je zamilovaná do Valéra. Je pod neustálým tlakem otce, který ji chce provdat za starého boháče, aby nemusel platit věno.

• Valér: Správce v Harpagonově domě. Miluje Elisu, a proto se Harpagonovi lísá a podlézá mu, aby získal jeho důvěru.

• Mariana: Chudá, krásná dívka, do které je zamilovaný Kleantes, ale kterou si chce vzít Harpagon (protože je skromná a nebude nic stát).

• Čipera (La Flèche): Kleantův sluha. Je chytrý a právě on ukradne Harpagonovi jeho poklad (kazetu), čímž rozhýbe děj.

4. Dějová linie

Harpagon žije v neustálém strachu o svou pokladničku s deseti tisíci zlatými, kterou zakopal na zahradě. Své děti chce provdat a oženit tak, aby na tom vydělal: syna Kleanta za bohatou vdovu a dceru Elisu za stárnoucího pana Anselma (protože „nepožaduje věno“). Sám si chce vzít mladou Marianu.

Dochází ke komické situaci, kdy se otec a syn stávají soky v lásce. Kleantův sluha Čipera mezitím najde a ukradne Harpagonovu kazetu s penězi. Harpagon propadá šílenství, podezírá každého včetně sebe sama (slavný monolog o ukradené kazetě).

Kleantes nabídne otci obchod: vrátí mu peníze, pokud mu Harpagon dovolí vzít si Marianu. Na scénu přichází pan Anselm, u kterého se nečekaně zjistí, že je ztraceným otcem Valéra a Mariany (kdysi se rozdělili při ztroskotání lodi). Anselm souhlasí se sňatky svých dětí s Harpagonovými potomky a slíbí, že zaplatí veškeré výlohy. Harpagon, kterému se vrátily peníze a nemusí nic platit, se sňatky spokojeně souhlasí.

5. Jazyk a styl

• Komika: Slovní (vtipné dialogy, hádky), situační (záměny postav, schovávání pokladu) a charakterová (přehnané vlastnosti Harpagona).

• Typizace: Harpagon není jen konkrétní postava, ale obecný typ lakomce.

• Živý jazyk: Hra je psána prózou (což bylo v té době pro vysoké žánry neobvyklé), dialogy jsou úsečné a dynamické.

• Didaktičnost: Molière se snaží diváka pobavit, ale zároveň ho poučit a ukázat na špatné lidské vlastnosti.