Kundera Žert

Umberto Eco (1932)

- Ital, spisovatel, novinář, teoretik umění, nejvýraznější představitel postmoderny

Jméno růže – čítankový příklad postmoderního románu

- dobrodružný příběh s detektivní zápletkou, obsahuje mystifikaci, složitou symboliku, erotiku, děj je umístěn do středověku

- text má dvě roviny – děj a filozofující pásma

- promyšlená kompozice

Vladimir Nabokov (1899–1989)

- ruský emigrant, žil v USA

Lolita – studie muže, který sexuálně žije s nezletilou dívkou

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

nejprve psal poezii: Člověk zahrada širá, Poslední máj (o Juliu Fučíkovi), Monology

60. léta – dramatická tvorba: Majitelé klíčů, Ptákovina (groteskně absurdní hra)

povídky: Směšné lásky – výběr z Prvního, Druhého a Třetího sešitu směšných lásek

Žert – román, hlavní hrdina zaslal své dívce pohlednici s politickou narážkou, kvůli tomuto žertu se změnil celý jeho život

Život je jinde – román, mladý básník se stává komunistou

Valčík na rozloučenou – román s detektivní zápletkou

Kniha smíchu a zapomnění – první román psaný ve Francii, 7 samostatných příběhů

Nesmrtelnost – postmoderní román

Nesnesitelná lehkost bytí – postmoderní román

Pomalost, Totožnost, Nevědění – romány psané francouzsky

Zrazené testamenty, Opona – soubory esejů

- častý je motiv nevydařené hry, která se člověku vymkla

- zobrazuje lidskou nicotnost, povrchnost, melancholii povah

- ironický odstup od vlastních postav

• literární druh

epika

• literární žánr

(společenský, politický, filozofický) román

• literární forma

próza

• typ vypravěče

ich-forma (vypravěč se střídá – hlavní hrdina Ludvík Jahn, Helena Zemánková, Kostka, Jaroslav)

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• vysvětlení názvu díla

Žert – hlavní hrdina poslal své dívce pohlednici s politickou narážkou, myslel to jako pouhý žert. Tento žert mu změnil celý život. Ten to žert spustí lavinu dalších (avšak stejně tragicky končících) žertů.

• posouzení aktuálnosti díla

Dílo je vzhledem ke změně režimu neaktuální, může však varovat před totalitou.

• určení místa a času textu

místo: Praha, Morava

čas: mezi lety 1948 až 1965, většina děje se odehrává v 50. letech

• stručné nastínění děje

• kniha je rozdělena do sedmi kapitol, ty se dále dělí na podkapitoly

• ve vyprávění se střídá chronologická i retrospektivní rovina, hrdiny sledujeme v současném i minulém čase.

S Ludvíkem se setkáváme už jako se zahořklým mužem. Přijel po dlouhé době do svého rodiště, malého moravského města, a vzpomíná tu na doby před deset lety. Na lidových slavnostech, které se tu konají, potkal Ludvík Helenu Zemánkovou a zjistil, že je to manželka jeho dávného přítele Pavla Zemánka. Rozhodne se ji svést, aby se mu pomstil.

Ludvík byl na vysoké škole zamilovaný do své spolužačky Markéty. Markéta k němu byla chladná, což Ludvíkovi vadilo a snažil se ji provokovat. Když mu napsala nadšený dopis ze školení, ve kterém psala jen o politice, sedl a napsal jí pohlednici s textem „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík“, ačkoli i on byl členem Strany a nadšeným komunistou. Markéta však tuto pohlednici ukáže ve Straně, odkud je Ludvík zakrátko vyloučen. Odejít musí také z vysoké školy. Ani jeho tehdejší kamarád Pavel Zemánek se ho nezastal, naopak hlasoval proti němu. Ludvík musel nastoupit vojenskou povinnou službu a byl přidělen k PTP (pomocným technickým praporům) s cejchem nepřítele republiky. Markéta slibovala, že s ním i přesto zůstane, ale nakonec se s ním rozešla, protože se jí nezdál dost politicky uvědomělý.