Ostre sledovane vlaky

Ostře sledované vlaky

Autor: Bohumil Hrabal

Druh: Epika

Žánr: novela s tématem okupace (minimální odbočky od hl. děje, málo postav, v krátké době)

Kompozice: chronologická, častá retrospekce hlavní postavy, psáno ich- formou, novela členěna do 6 kapitol

Jazykový plán:

Skladba (syntax): spisovná čeština, hovorové výrazy (prdeláč, ceckounek), vulgarismy (na prdeli), slang (hytlák), obsahuje i přímou řeč, hodně spojek a ukazovacího zájmena ten, epiteton: zvadlé lilium, cloněná lampa, přirovnání: "Měl zvednuté ruce, jako by připíjel slunci."; "Díval se tak, jako bych já ten vlak rozstřílel.", odborné výrazy: detonace (výbuch), lazaret (nemocnice), symbolika (např. často červená barva, např. barva na plot = válka, dále čtyřlístek, medailonek)

Cizí slova: němčina

Přísloví: Tichá voda břehy mele

Styl: vyprávěcí, dlouhá souvětí připomínající nekonečný proud řeči

Absurdní a naturalistické scény (dědeček chtěl zastavit tanky myšlenkami, nakonec jeho hlava skončila pod koly tanku), autentické události (bombardování Drážďan), erotický podtext, černý humor a tragikomické scény

Hlavní téma: přerod chlapce v může vlivem dějinných událostí i sex. zkušenostmi, kritika fašismu a 2.S.V

Námět: Práce autora na drahách

Prostředí: zima, konec 2.S.V. (1945), V Čechách blízko německých hranic

Postavy:

Miloš Hrma – naivní a lehce zranitelní mladík (22), citlivý, lítostivý, málo zkušeností se ženami, mění se až po první sexuální zkušenosti, kdy začne být sebevědomí, odvážný a najde v sobě sílu, přítelkyně Máša

Přednosta stanice – vášnivý chovatel holubů, klidný starší pán, manželka paní přednostová (chápající)

Zdenička Svatá – mladá naivní telegrafistka

Viktoria Freie – krásná Rakušanka, s kterou přijde o panictví Miloš, donese bombu

výpravčí Hubička – svůdník, opak Miloše,

Děj:

Miloš Hrma se vrací po delší odmlce, způsobené jeho zotavováním se z pokusu o sebevraždu, do práce. Po jeho cestě se dozvíme o množství jeho mužských předků. Jeho praděda, děda ani otec nepracovali, jelikož dostávali od státu většinou invalidní důchod. Všichni rovněž byli něčím podivínští a někteří z nich se dokonce ostatním, pracujícím lidem vysmívali. Proto byli všemi zavrhování a toto se částečně přeneslo i na Miloše, který k tomu jako poctivý pracovitý chlapec přišel jako slepý k houslím.

Na nádraží, kde Miloš pracuje, se setkáváme s přednostou stanice. Klidným starým pánem, od něhož se Miloš dozvídá o aférce, jež se tam nedávno stala s výpravčím Hubičkou. Tento veselý, bodrý pán orazítkoval jejich telegrafistce, Zdeničce, zadeček razítky stanice. Když na to její maminka přišla, okamžitě si byla stěžovat, a tak musí nyní Holubička před jakousi komisi. Pan přednosta nechápe, že muž jeho věku, který by mohl dělat kariéru, si radši takhle pohrává s mladou dívkou. Hubička sám si z toho však nic nedělá. Bere život takový jaký je, a utváří si ho spokojeně k obrazu svému.