Kytice z pověstí národních
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kytice z pověstí národních
Autor: Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben
19. století
3. a 4. fáze národního obrození, i po národním obrození
básník, historik, sběratel lidové slovesnosti (písně, pověsti, pohádky, říkadla)
studoval práva a filosofii
pracoval jako redaktor Pražských novin
v jeho básních se opakují témata viny a trestu
Další dílo:
Prostonárodní písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
Národní obrození (70. léta 18. století – konec 50. let 19. století)
dělí se na 4 etapy:
1. fáze (obranná) – klasicismus, základy obrozenské literatury, Josef Dobrovský
2. fáze – doba napoleonských válek, vytváří se jazykový program, preromantismus, Josef Jungmann, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, …
3. fáze – doba mezi revolucemi, literatura se sbližuje se životem, proniká romantismus – Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben
4. fáze – demokratická orientace literatury, směřování k realismu – Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová
Další autoři této doby
Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák)
Karel Hynek Mácha (Máj, Křivoklad)
Charakteristika uměleckého textu jako celku
Výrazová forma: poezie
Literární druh: lyrika i epika
Literární žánr: lidové balady (= lyrickoepická báseň s pochmurným dějem a tragickým koncem)
Slohový postup: vyprávěcí
Typ vypravěče: er-forma
Vysvětlení názvu díla: Kytice – symbolizuje jednolitost, ale také soubor více jednotlivin (ne květů, ale básní)
Hlavní téma: téma není aktuální, postavy většinou neexistují v reálném světě a činnosti, které dělají, nikdo nedokáže (např. umrlec, který vstává; polednice; vodník)
Časoprostor: místo – například v chaloupce, u jezera, v lese, ve skále plné zlata, na hřbitově; čas je cyklický
Smysl díla: Kytice měla posilovat víru v lepší budoucnost národa. Balady jsou řazeny osově, zrcadlově protilehlé básně mají shodné prvky (1. a 13., 2. a 12., …)
Balady:
Kytice
mrtvá matka = matka vlast
její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné, děti hledaly matku, našly kvítek - mateřídouška
jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast – kvítek se stává symbolem vlasti
Poklad
matka jde se svým synkem do kostela, cestou uvidí kámen, vejde do skály, uvidí samé zlato, stříbro, rubíny, rozhodne se, že položí synka a nasbírá co nejvíce zlata, ještě 2x přiběhne a odběhne, ve skále je jen kamení a synek nikde
celý rok čeká u skály a po roce slyší synka, vezme ho do náruče a za zlatem se ani neohlédne
Svatební košile
dívka čeká na svého milého, který je na vojně
každý den se modlí, až jednoho dne ji Panna Marie splní její přání
její milý zaklepe na okno a pak spolu běží na jeho panství
po cestě musí zahodit věci, které si vzala s tebou (náboženské předměty)
blíží se k cíli – vidí kostel = hrad, hřbitov = sad, chce domů, on ji ale zavře do komory, kde je mrtvý muž = umrlec – on ho budí a chce, aby ji zabil, pak uslyší kohouty a mrtvý muž se už nepohne
dívka udělala dobře, že věřila v Boha
Polednice
matka vaří oběd pro svého muže, ale její synek neustále pláče, ani hračky ho neumlčí
matka je zoufalá a přivolá na něho polednici
polednice vchází do dveří a matka svého syna tiskne k sobě takovou silou, že ho udusí
manžel přijde domů, vidí mrtvého syna a manželku v mdlobách
Zlatý kolovrat
král jede lesem a zabloudí, zaklepe na chalupu a žádá trochu vody
otevře mu Dornička – chce si ji vzít a udělat ji královnou – to se nelíbí její nevlastní matce – proto se svou vlastní dcerou vymyslí past – v lese jí uříznou obě nohy i ruce a vypíchnou jí oči
nevlastní sestra se vdá za krále (byly si podobné a král to nepoznal)
jednoho dne viděla chlapce s kolovrátkem, prodal by ho za dvě nohy, potom přesličku za dvě ruce a poslední den zlatý kužel za oči – vše koupila
král přijede z vojny, chce, aby mu milá zahrála na kolovrat, ten vyzradí lest, kterou vymyslely
král si tedy přijel pro Dorničku – tu dědeček vzkřísí živou vodou – stala se královnou
Štědrý den
na Štědrý den chtějí dvě dívky znát svou budoucnost
Hana si přála svatbu a vyplnilo se jí to, do roka se vdala; Marie viděla smrt a opravdu zemřela
Holoubek
žena, která otrávila svého manžela, si bere za muže jiného
když jde svatební průvod okolo hřbitova, usedá na hrob jejího prvního manžela holoubek a vrkáním jí připomíná vinu – žena nakonec spáchá sebevraždu
Záhořovo lože
Záhoř = vrah, který zabíjí pocestné
jednou potkal poutníka, který mu řekl, že jde do pekla – Záhoř ho nechá jít pod podmínkou, že mu cestou zpátky poví, jaké to je v pekle
při cestě zpátky mu řekne, že v pekle už mají přichystáno mučící lože = Záhořovo lože
Záhoř se lekne, začne se modlit a činit pokání – nakonec je mu udělena milost a dostane se do nebe
Vodník
matička prosí dceru, ať nechodí k jezeru, že měla zlý sen
dcera ji neposlechne a jde prát šátečky k jezeru – lávka se pod ní prolomila
stala se ženou vodníka, porodila mu syna
dívka prosí vodníka, aby ji pustil na jeden za matičkou, on nesouhlasí – jednou ji pustí pod podmínkou, že bude doma, než odezní 12. hodina – dívka jde k matce, ale ta ji nechce pustit
ona ji prosí, že musí dát manželovi najíst, že se má postarat o synka
vodník přijde klepat na dveře, a když matka dceru nepustí zpět do jezera, vodník zabije jejich synka
Vrba
muž už dva roky žije ve šťastném manželství se svou ženou
jenže jeho paní, ve dne zdravá a svěží, líhá v noci jako mrtvé tělo bez ducha
přes ženiny námitky se muž poradí s bábou kořenářku – ta mu prozradí, že duše jeho ženy se vtěluje vždycky za noci do vrby nad potokem
rozezlený muž vrbu podetne a v tomtéž okamžiku padne jako podkosena i jeho žena
hlas vrby mu pak vzkazuje, aby z jejího dřeva udělal kolébku a až synek doroste, bude vrbovými píšťalkami rozprávět se svou matku
Lilie
panna je na své přání pochována pod zeleným lesem, kde na jejím hrobě vyrůstá bílá lilie
když ji uvidí pán, nechá lilii vykopat a zasadit na svou zahradu
panna v noci ožije a porodí pánovi dítě – matka pána nechá lilii uvadnout a dítě zemřít, protože ji nemá ráda – syn začne matku proklínat
Dceřina kletba
dcera zabije své nemanželské dítě, jehož otec opustil, a má být oběšena, je odsouzena za vraždu vlastního syna – matku prokleje za to, že jí nechala moc volnosti
Věštkyně
věštkyně, která věští o Přemyslu oráčovi, Libuši a dalších historických událostech českého národa
