Mácha - Máj

1. Intermezzo: Vilémova družina loupežníků truchlí po svém vůdci. „Pán náš zhynul! – zhynul!! – zhynul!!!“

1. Zpěv: Do vesnice se vrací sám autor po 7 letech na Silvestra. V hospodě se dovídá příběh Viléma a Jarmily. Opět se vrací 1. května ke kolu. Děj končí ztotožněním Máchy s Vilémem a zvoláním „Hynku! Viléme! Jarmilo!“

Hlavní postavy:

Vilém – vůdce loupežníků (nazýván - Strašný lesů pán), zamilovaný do Jarmily, žárlivý, nešťastný, odsouzený na smrt, otcovrah

Jarmila – krásná, nešťastná, zamilovaná do Viléma, svedena otcem Viléma, kvůli lásce páchá sebevraždu ve vlnách jezera

Hynek – autor, objevuje se ke konci básně (v posledním zpěvu), poutník, depresivní, zamyšlený, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem

Vedlejší postavy:

Otec Viléma – nečestný, svůdce Jarmily

Kat – spravedlivý

Prostor a čas děje: krajina pod Bezdězem u Doks (u Máchova jezera)

Společensko-historické pozadí:

Politická situace: 30. – 40. léta jsou mezníkem ve společenském vývoji. Mnoho revolucí v Evropě – růst politického uvědomění. Protiruské povstání v Polsku mělo vliv na rozdělení společnosti na 2 tábory. Šíření obrození i do nižších vrstev, zvýšená poptávka po knihách i spotřebním zboží.

Kontext dalších druhů umění:

• Hudba: Fryderyk Chopin, Ludwig van Beethoven, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák

• Malířství: Eugene Delacroix (evžen delakroa), Jaroslav Čermák

• Architektura: vznikají stavby klasicismu a empíru, objevuje se novogotika

Kontext literárního vývoje, literární směr/sloh:

období romantismu - převládalo v 1. polovině 19. století. Přístup jednotlivých autorů k romantické literatuře byl odlišný. Mácha ve svých dílech tematizoval romantický světabol a rozervanost.

Charakteristické znaky literárního slohu:

• Důraz na cit a fantazii, byronismus (spor hlavního hrdiny se světem, neboli světabol)

• Protiklad snu a skutečnosti, pocit osamění

• Obdiv k minulosti, lidové slovesnosti, únik do vlastního nitra

• Ústřední hrdina splývá s autorem, je výjimečný, neschopný přizpůsobit se, často to bývá vyvrhel společnosti (zloděj, kat, vrah, cikán)

• Častým tématem je nešťastná láska

• Obliba poezie (lyricko-epické básně, veršované pohádky, dramatické básně), próza (historický román a povídka)

• Obliba poezie (lyricko-epické básně, veršované pohádky, dramatické básně) a prózy (historický román, povídka)

Další představitelé:

Stendhal: román Červený a černý – příběh Juliena Surela, jeho ctižádostivost vyniknout ve společnosti i cestou překážky a pokrytectví, barvy symbolizují vojenskou uniformu a kněžskou kariéru)

Alan Edgar Poe: povídky (Jáma a kyvadlo, Vražda v ulici Morgue – mají hrůzostrašný děj, tvoří počátky hororu, základ detektivní prózy, sklon k syté kresbě hrůzy plných scén (upíři, hřbitov, noc – mají v nás vyvolat napětí), báseň Havran – zobrazuje krásu a lásku a zároveň úzkost