Moliére - Lakomec

• Rok napsání

  • 1668

• Podmět k napsání díla

  • Pro napsání Lakomce se mohl autor inspirovat dobou, která zrovna ve Francii převládala. V roce 1668 se Francie rychle rozšiřovala a zabrala část Španělska. Také se inspiroval dílem Komedie o hrnci – Plautus

• literární druh

  • drama

• literární žánr

  • komedie

• literární směr

  • klasicismus

• dominantní slohový postup

  • vyprávěcí

• literární forma

  • próza

• Místo a čas

  • Paříž, r. 1670

    1. jazyk knihy

• dialog, střídání více ich-forem

• bez vypravěče

• používání spisovného jazyka, hovorové češtiny (Musím se mrknout na své penízky.; Nevyzvonilas mu to?) archaismů, slov zastaralých

• Tropy a figury

  • sarkasmus (To vy děláte tyhle čisté obchody?)

  • metafora (Jdi mi z očí.)

  • metonymie (Dostat se pod kůži.; Ruka v rukávě.)

  • personifikace (Láska nezná bratra.)

  • rčení (Musím nalít čistého vína.; To jí trefíte do noty.)

• napsána jako divadelní hra

• text řazen do 5 dějstvích

• kompozice je chronologická – autor dodržuje časovou posloupnost

  1. děj

Harpagon dychtí po stále větším majetku. Svou dceru Elišku nutí k sňatku s bohatým starcem Anselmem. Neví, však že Eliška je zamilovaná do Valéra. Ten její lásku opětuje. Valér se snaží vlichotit Harpagonovi, aby mu Elišku dal za ženu. Stává se Harpagonovým rádcem. Ve všem s ním na oko souhlasí. Kleant se své sestře svěří, že je zamilovaný do Mariany. Několikrát u ní byl a ví, že je chudá a musí se starat o svou matku. Chce Marianě pomoct, a proto si chce půjčit peníze. Zprostředkovatel půjčky mu domluví schůzku s poskytovatelem peněz. Pro Kleanta je veliké překvapení, když na schůzce vidí svého otce, který mu hned vynadá a žádná půjčka se neuskuteční. Navíc synovi oznámí, že se chce ženit a jeho ženou by se měla stát právě Mariana. Frosina, která sňatek dohazuje, doufá, že od Harpagona dostane nějaké peníze, ale není tomu tak. Frosina mu říká o Marianě vše, ale Harpagon zdůrazňuje, že Mariana musí dostat dobré věno, aby si ji mohl vzít. Na večeři, na kterou Marianu pozval, se snaží co nejvíce ušetřit. Jakub chce udělat drahou večeři, ale Valér svého pána ujistí, že se postará o to, aby večeře nebyla drahá. Valér se pak s Jakubem pohádá a Valér kuchaře uhodí. Mariana je překvapená, když vidí Kleanta, protože nevěděla, že je Harpagonův syn. Kleant vyznává Marianě lásku a tvrdí, že to říká otcovým jménem. Dává Marianě otcův prsten jako důkaz Harpagonovy lásky, ale Harpagon kvůli tomu běsní. Na zahradě si může Kleant s Marianou otevřeně promluvit. Chtějí vymyslet dobrý plán, aby se Harpagon sám rozhodl Marianu opustit. Frosíně je líto, co všechno svým dohazováním způsobila, a pomůže jim plán vymyslet. Když se Harpagon Kleanta zeptá, co si o Marianě myslí, snaží se ji otci zprotivit. Harpagon mu však oznámí, že mu chtěl Marianu nechat, protože se bál, že je na ženění už starý. Když ale slyšel, jak se Kleantovi nelíbí, rozhodl, že si ji raději vezme sám. Kleant už to nevydrží a přizná se, že Marianu tajně miluje. Vznikne veliká hádka, kterou ukončí kočí Jakub. Harpagonovi řekne, že Kleant se Mariany vzdává a Kleantovi řekne, že Harpagon mu dává požehnání ke sňatku. Nechce si proti sobě poštvat ani jednoho svého pána. Otec a syn se ale znovu pohádají. Za smutným Kleantem přichází Štika, jeho věrný sluha. Říká mu, že ukradl Harpagonovi jeho kasičku, kde měl uložené peníze. Harpagon běsní. Nezajímá ho nic jiného než jeho peníze. Z krádeže obviňuje každého. S policejním komisařem vyslýchá své služebné a začne Jakubem. Ten se chce pomstít Valérovi za to, že ho uhodil, a řekne, že peníze vzal Valér. Ten se u výpovědi přizná, že ukradl jeho krev. Tím myslel Elišku a tajně se s ní zasnoubil. Harpagon je vzteky bez sebe. Valér přiznává, že je synem hraběte Tomáše d’Alburci. On jediný přežil, když s celou rodinou ztroskotali na moři. To celé slyší Mariana a nevěří svým uším. Oba se dovídají, že jsou sourozenci. U celého incidentu je i pan Anselm a oznamuje, že on je hrabě Tomáš a Valér s Marianou jsou jeho děti. Harpagonovi však jde stále jen o jeho kasičku s penězi. Kleant slíbí, že mu zloděj kasičku vrátí, když povolí jeho sňatek s Marianou. Harpagon tedy povolí sňatek Kleantovi a nakonec i Elišce, ale jen pod podmínkou, že svatby a náklady za vyšetřování uhradí pan Anselm. Ten souhlasí s úhradou veškerých nákladů.