Nebezpečné známosti_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Pierre-Ambroise Choderlos de Laclos

Nebezpečné známosti

Výňatek

Umělecký text

DOPIS X.

MARKÝZA DE MERTEUIL

VIKOMTOVI DE VALMONT

Vy se na mne mračíte, vikomte? Anebo jste snad zemřel? Anebo, což se velice podobá smrti, žijete už jen pro svou prezidentovou? Tato žena Vám sice vrátila kouzelné přeludy mládí, co nevidět Vám však také vrátí jeho směšné předsudky. Již teď jste plachý a zotročený; to už byste mohl právě tak dobře být i zamilovaný. Vzdáváte se své šťastné opovážlivosti. To tedy znamená, že si již vedete bez zásad, že svěřujete vše náhodě, či spíše vrtochu. Už jste zapomněl, že láska je podobně jako medicína pouze uměním, jak pomáhati přírodě? Jak vidíte, porážím Vás Vašimi vlastními zbraněmi: nejsem však na to pranic pyšná, biji totiž člověka, který již leží na zemi. Musí se mi vzdát sama, říkáte: ale to se ví, že musí. A také se vzdá jako každá jiná, jenže s tím rozdílem, že to udělá nerada. Jediný prostředek, jak dosáhnout, aby se Vám nakonec vzdala, však spočívá v tom, že si ji začnete brát. Rozlišovat tyto dvě věci je směšné a patří to skutečně k pošetilostem lásky! Říkám lásky, neboť Vy jste zamilován. Mluvit s Vámi jinak by znamenalo zradit Vás, znamenalo by to zatajit Vám Vaši chorobu. Řekněte mi přece, Vy unylý milenče, domníváte se, že jste znásilnil ženy, které jste měl? Ať žena sebevíc touží, ať sebevíc pospíchá, aby se vzdala, vždycky k tomu ještě potřebuje nějakou záminku; která už pro nás může být pohodlnější než ta, která nám dovoluje předstírat, že ustupujeme násilí? Já sama musím přiznat, že mi máloco tak lichotí jako ostrý a dobře vedený útok, v němž má vše při veškeré rychlosti svůj přesný řád; útok, který nás nikdy nepřivede do pokořujících rozpaků, že musíme samy napravovat neobratnost, z níž jsme naopak měly těžit; útok, který dovede obratně zachovat zdání násilnosti i tam, kde souhlasíme, a dovede obratně zalichotit dvěma našim nejmilejším vášním, slávě z obrany a rozkoši z porážky. Přiznám se Vám, že mi toto nadání, které je vzácnější, než se předpokládá, vždycky působilo potěšení, a to i tehdy, kdy mě nedokázalo svést, a že jsem se kolikrát vzdala jedině proto, abych je odměnila. Tak udílela krása v našich dávných turnajích cenu za chrabrost a obratnost.

Ale Vy, a Vy už nejste Vy, Vy se chováte, jako byste se bál úspěchu. Odkdypak to cestujete pěkně pomaloučku a po vedlejších cestách? Příteli, když chcete někam dojet, pak jedině poštovní spřežení a královská silnice! Nechme však této věci, která mě rozlaďuje tím víc, že mi bere potěšení Vás uvidět. Když už nic jiného, alespoň mi častěji pište, ať neztrácím přehled, jak pokračujete. Víte, že Vás to směšné dobrodružství zaměstnává už týden a že pro ně zanedbáváte své přátele?