Noc na Karlštejně - Jaroslav Vrchlický - Final

1. Základní charakteristika díla

• Autor: Jaroslav Vrchlický (vlastním jménem Emil Frída, vedoucí osobnost generace Lumírovců, básník a dramatik).

• Rok vydání: 1884 (premiéra v Národním divadle).

• Literární druh: Drama.

• Literární žánr: Veselohra (komedie).

• Téma: Úsměvný příběh o porušení zákazu vstupu žen na hrad Karlštejn. Hlavním motivem je láska, žárlivost a moudrost panovníka, který upřednostní lidské city před přísnými pravidly.

• Adaptace: Hra se stala předlohou pro slavný stejnojmenný filmový muzikál Zdeňka Podskalského (1973).

2. Časoprostor a kompozice

• Čas: Červen roku 1363 (období vlády Karla IV.).

• Prostor: Hrad Karlštejn (zejména nádvoří a ložnice krále).

• Kompozice: Hra je rozdělena do tří dějství. Děj je chronologický a je postaven na zápletce „převleku“ a záměny identit (kalhotková role). Dodržuje jednotu místa a času.

3. Postavy

• Karel IV.: Český král a římský císař. Je vykreslen jako moudrý, spravedlivý a laskavý panovník, který má smysl pro humor a pochopení pro ženskou lásku.

• Eliška Pomořanská: Čtvrtá manželka Karla IV. Je mladá, krásná a velmi do svého chotě zamilovaná. Na hrad vnikne v převleku pážete ze žárlivosti a stesku.

• Alena: Dcera karlštejnského purkrabího. Je odvážná a vtipná. Vsadí se s otcem, že stráví noc na hradě, aby získala svolení k sňatku s Peškem.

• Pešek Hlavně: Královský šenkýř a Alenin milý. Je popletený, bázlivý, ale oddaný.

• Štěpán, vévoda bavorský a Petr, král cyperský: Hosté na hradě. Štěpán je intrikán a skeptik, který nevěří na přísnost králova zákazu, zatímco Petr je spíše pozorovatel.

• Arnošt z Pardubic: Arcibiskup pražský, králův rádce a přítel. Jako jediný o přítomnosti žen ví a pomáhá jim vše utajit.

4. Dějová linie

Císař Karel IV. zakázal ženám vstup na hrad Karlštejn, aby se zde muži mohli plně věnovat modlitbám a státnickým záležitostem. Tento zákaz se však rozhodnou porušit dvě ženy najednou. Císařovna Eliška vnikne na hrad v převleku pážete, protože chce být svému choti nablízku. Ve stejnou dobu se na hradě v převleku objevuje i Alena, která chce vyhrát sázku se svým otcem.

Cizí hosté (vévoda Štěpán a král Petr) pojmou podezření, že na hradě jsou ženy, a snaží se je odhalit, aby krále zesměšnili. Dochází k řadě komických situací a záměn. Císař však díky své moudrosti a s pomocí arcibiskupa Arnošta vše prohlédne. Aby zachoval Eliščinu čest a zároveň neporušil svůj vlastní zákon, předstírá, že „páže“ nepoznal, a nechá ho doprovodit na hrad Karlík, kam ženy smí. V závěru král veřejně přizná, že láska je silnější než jakýkoli zákaz, a povolí sňatek Aleny a Peška.

5. Jazyk a styl

• Vznešený i hravý jazyk: Vrchlický používá spisovnou češtinu s mírně archaizujícími prvky, aby navodil atmosféru středověku, ale dialogy jsou přitom živé a vtipné.

• Humor: Vyplývá především ze situací (ženy v mužském převleku) a z kontrastu mezi přísnou etikou císařského dvora a lidskou přirozeností.

• Veršovaná forma: Hra obsahuje pasáže, které jsou velmi poetické, což odkazuje na Vrchlického básnický talent.