Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1. díl – V zázemí)

Autor: Jaroslav Hašek (1883-1923)

1. rok vydání: 1921-1923

Literární forma: próza

Literární druh: epika

Literární žánr: satirický humoristický román

Doba děje: začátek 1. světové války

Místo děje: Praha

Kompozice díla:

• tetralogie (4 díly – V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku), čtvrtý díl dopsal Karel Vaněk (ten také později napsal pátý a šestý díl – Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí)

• chronologický postup s retrospektivními historkami (Švejk vyprávěl historky při každé příležitosti)

• dílo rozděleno na kapitoly – celkem 15 kapitol (některé mají podkapitoly)

Vyprávěcí postupy:

Téma díla: život Švejka a jeho příhody během války

Motivy: kritika rakouského militarismu a odpor vůči němu, zesměšnění autorit a církve, válka a utrpení s ní spojená, autobiografické prvky, hloupost autorit v armádě

Hlavní myšlenka: zesměšnění rakouského systému (nejen) války, satirická ukázka nefunkčnosti systému

Vypravěč: er-forma, není vševědoucí, autor neukazuje ani myšlenky Švejka, chybí i popis Švejka

Postavy:

• Josef Švejk – hlavní postava, má revma a je „úředně potvrzený blb“, těžko rozlišit, zda své chování předstírá a je takto vychytralý či zda je opravdu dobromyslný prosťáček

vždy jedná s klidem a s nadhledem, oddaně a na sto procent plní rozkazy, plní je doslova, neustále vypráví příběhy a historky

• paní Müllerová – hospodyně Švejka, „tak nám zabili Ferdinanda“

• civilní strážník Bretschneider – tajný policejní udavač, udá Švejka s hostinským Palivcem

• hostinský Palivec – hostinský v hospodě U Kalicha, vulgární mluva, udán Bretschneiderem za velezradu (řekl, že mu mouchy „sraly“ na obraz císaře pána)

• dr. Grünstein -

• vrchní štábní lékař

• štábní profous Slavík, hejtman Linhart, šikovatel Řepa

• polní kurát (feldkurát) Otto Katz – Žid, studoval na obchodní akademii, nechal zkrachovat otcovu firmu a dal se proto náboženskou cestou, křtili ho v Emauzích, holduje alkoholu a kartám (je věčně opilý), Švejka prohraje v kartách, je sice kněz, ale k Bohu má daleko

• auditor Bernis

• 2 vojáci – malý tlustý a čahoun

• nadporučík Lukáš – známý mnoha milostnými aférami, Švejk ho dovádí k šílenství, Švejk dovedl sebe i s pánem na frontu (když ukradne psa)

Jazykové prostředky:

• Postavy mluví převážně obecnou češtinou, vyskytují se zde také nespisovná slova a vulgarismy, nářečí, germanismy i čistá němčina a latina.

• vojenské termíny – hlavně vojenské hodnosti (feldkurát, profous, štábní, auditor atd.)

• přechodníky a archaismy

• nejčastější Švejkův slovní obrat – „Poslušně hlásím…“

• „tak nám zabili Ferdinanda“

• úryvky písní

Typy promluv

• dialogy

Tropy a figury:

• nadsázka, personifikace, přirovnání, zesměšněné fráze a přísloví, ironie