flaubert-pani_bovaryova

Gustave Flaubert – Paní Bovaryová

Podtitul této knihy je nazván "Mravy francouzského venkova". Jedná se o francouzský kriticko-realistický psychologický román, je rozdělen na tři části, odehrává se asi v polovině 19. století.

Charakteristika postav:

Ema Bovaryová - dcera bohatého sedláka, vychovávaná v klášteře, krásná, pyšná, hledá smysl života mimo všední situacemi touží po přepychu, vášnivé lásce, ale nedokáže si o tom promluvit se svým muže Karlem a tak trpí v šedivém maloměstě.

Karel Bovary - venkovský lékař, sice dobrý člověk, ale nesmírně omezený, jednoduchý, prostý, obětavý, po celodenních cestách za svými pacienty bývá velice často nesmírně unavený a nečinný, tudíž se nevěnuje své ženě Emě dostatečně.

pan Homais - lékárník, soused Bovaryových, je velmi vlezlý a vypočítavý, na druhou stranu je má oba rád a je svědomitý

Rudolf - milenec paní Bovaryové, velký proutník, nakonec se zalekl Eminy lásky a odmítl s ní utéci

Leon - student notářství, Emina velká láska, zpočátku jen platonická

Lhereux - obchodník, nutil podepisovat Bovaryovy směnky, které je dovedly až na dno a byly jedním z důvodů Eminy sebevraždy

Podrobný obsah:

Kniha začíná životem Karla Bovaryho, lékaře v Tostes, který školu vystudoval na přání své matky. Ta kdysi bývala veselá, sdílná, něžná. Jak ale stárla, stávala se hašteřivou a nervózní. Jeho otec, bývalý plukovní lékař, se zase zapletl do vojenské aféry, pak nic nedělal, jen se povaloval, užíval si, běhal za venkovskými poběhlicemi a všechnu starost o domácnost nechal na své ženě. Když se jim narodil syn, byl zprvu rozmazlován, otec ho ale chtěl vychovávat tvrdě, po spartánsku, to se mu ale nikdy nepovedlo, chlapec byl totiž od přírody mírné povahy. Dítě se toulalo po vesnici a když mu bylo dvanáct, matka si vymohla, aby šel studovat. Počátky byly marné, první lekce s panem farářem byly konány ve spěchu, a proto celkem zbytečné. Po roce a půl, opět na naléhání matky, šel studovat do Rouenu. Vytrvalou pílí se držel mezi průměrnými žáky. Rodiče rozhodli, že půjde studovat medicínu. Karel se pustil do práce, všechny otázky se naučil předem nazpaměť. Zkoušky udělal napodruhé.

Další část života mu znovu určila matka. Našla mu město, kde zahájí svou lékařskou praxi, tj. v Tostes. Našla mu dokonce i manželku, starou bohatou vdovu, paní Dubucovou - byla ošklivá a Karla hlídala na každém kroku. Brzy po svatbě se zjistilo, že nevlastní žádný majetek. Karel ji přesto neopustil. Převrat v jeho životě nastal, když musel zajet do Bertovky, aby tam ošetřil zlomenou nohu jistému sedlákovi - panu Rouaultovi. Tam poprvé spatřil krásnou Emu, dceru pana Rouaulta,. Od té doby Bertovku často navštěvoval. Jeho ženě to bylo velmi podezřelé, brzy zjistila, že tam jezdí za Emou a zavrhla mu to. Pak najednou z čistého nebe přišla velká rána, paní Dubucová zemřela. Karel byl smutný, měla ho přece jen ráda a starala se o něj. Po roce mu smutek vypršel. Jednoho dne se přemohl a poprosil pana Rouaulta o ruku jeho dcery. Tak se Ema přestěhovala s manželem do Tostes. Karel byl štasten, ale Ema ne. Byla dobře vychována v klášteře, uměla tančit, vyšívat a hrát na klavír, navíc hodně četla romány, byly o krásných princích a urozených pánech, kteří se šťastně oženili a o svoji manželku se vzorně starali. Po něčem takovém toužila i Ema. Byla krásná, mladá, finančně zajištěná, ale bohužel očekávala od svého života příliš mnoho. Karel Emu velmi miloval, ale právě sňatkem začíná pro ni psychické strádání. Manžel připadal Emě příliš jednoduchý, až nudný. Karel byl stále jen mladým venkovským lékařem, nemohl dát Emě to, co potřebovala. Přes den se staral o své pacienty, pozdě večer se vracel domů, kde nacházel teplou večeři, ustrojený dům a elegantní manželku. Jenže Karel Emu nepřitahoval, zpočátku ho aspoň trošku milovala, později jím opovrhovala.