Pustina_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Thomas Stearns Eliot

Pustina

Výňatek

Umělecký text

„Tramwaje a zaprášené stromy.

Higbury mne zrodilo. Richmond a Kew

mne dodělaly. U Richmondu jsem zdvihla kolena

ležíc na dně úzké kanoe.“

„Mám nohy v Moorgate a srdce

pod nohama. Po té příhodě

plakal. Sliboval, že začne znovu.

Nic jsem neřekla. Proč bych se zlobila?“

„Na písčinách margatských

nemohu spojit

nic s ničím.

Ulámané nehty na špinavých rukou.

Můj lid pokorný lid který

nečeká nic.“

la la

Pak jsem přišel do Kartaga

Hořící hořící hořící hořící

Ó pane, ty mne rveš

Ó pane, rveš

hořící

(překlad J. Hauková a J. Chalupecký)

Výňatek

Neumělecký text

Před čtvrtstoletím jsem v Anglii už byl a měl jsem několik vstřícných plánů. Znovu rád jsem se chtěl podívat tam, kde žil T. S. Eliot, kde studoval, kde napsal Pustou zem. A zjistil jsem, že celá řada lokalit tohoto moderního eposu je v Londýně. Ta Pustá zem obrovským způsobem zapůsobila na básnickou generaci ještě za války, dokonce i na Skupinu 42, speciálně na Jiřího Koláře. Tehdy tuto Eliotovu báseň do češtiny přeložili Jindřich Chalupecký a Jiřina Hauková, asi v roce 1946 a 1947, a pochopitelně ta generace přede mnou, Skupina 42, ti to už znali. Ale já teprve v té češtině jsem vychutnal celý ten půvab, celou tu koláž, a hlavně jsem to dovedl vychutnat proto, že četba mé mladosti byl Francois Rabelais, Gargantua a Pantagruel, to je vlastně taky kombinace všeho toho krásného, co se seběhlo dávno. Rabelais obnovil všechny mýty, všechny citáty antického světa, aby tak vyšperkoval tu knihu, kterou psal, která je vytvořena s obrovským nábojem, dokonce to vypadá jako joyceovský proud vědomí, ale mě hlavně zaujalo to, co se stalo dávno, a jak to v té knize souvisí s přítomností, a to je právě Eliot. To nadčasové, kde se to stýká s časovým a vytváří to něco, co i Joyce popsal, a to s velkou chutí, poněvadž on dovedl být i kritik, a teprve když k básníku přistoupí kritik, teprve pak ta báseň začne mít nějaký smysl.

(B. Hrabal, Růžový kavalír)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.