Revizor - Nikolaj V. Gogol - Final
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Na Osipovu radu Chlestakov narychlo odjíždí „za strýčkem pro požehnání“. Krátce po jeho odjezdu poštmistr přinese dopis, který Chlestakov poslal příteli. Z dopisu se všichni dozvídají, jak se jim Chlestakov vysmál a jaké jim dal hanlivé přezdívky. Uprostřed všeobecného zděšení a hádek vstoupí četník s oznámením, že na úřední příkaz přijel skutečný revizor. Hra končí proslulou „němou scénou“.
5. Jazyk a styl
Komika a groteska: Humor je trpký, jde o tzv. „smích přes slzy“. Situace jsou absurdní, ale pravdivé.
Mluvící jména: Jména postav často naznačují jejich povahu nebo vzhled (např. Skvoznik = nenechavec, prohnaný člověk).
Ironie a sarkasmus: Gogol nešetří nikoho, každá postava je karikaturou určité lidské neřesti.
Dynamické dialogy: Jazyk odráží sociální postavení postav – od sluhovy prostomluvy po hejtmanovu falešnou zdvořilost.
6. O autorovi a současnících
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852) položil základy moderní ruské prózy. Jeho dílo ovlivnilo celou generaci realistů.
Současníci (Světový a ruský realismus):
Alexandr Sergejevič Puškin: (Evžen Oněgin) – Gogolův přítel, který mu údajně daroval námět k Revizorovi.
Honoré de Balzac: (Otec Goriot) – zakladatel francouzského realismu, podobně jako Gogol mapoval celou společnost.
Charles Dickens: (Oliver Twist) – anglický klasik, který se zaměřoval na sociální nespravedlnost.
Karel Havlíček Borovský: (Král Lávra) – český satirik, který Gogola velmi obdivoval, překládal jeho díla a sdílel s ním nenávist k absolutismu a hlouposti úředníků.