Scott Ivanhoe

[...] Jakmile se Rebeka zase octla u Ivanhoova lože, byla sama překvapena prudkou radostí, kterou pocítila dokonce i ve chvíli, kdy na všech stranách kolem nich bylo nebezpečí, ne-li beznaděj. Když mu zkoušela puls a ptala se ho, jak mu je, byla v jejím dotyku i hlase něha, v níž se tajil zájem vřelejší, než si sama přála projevit. Hlas se jí chvěl a ruka se jí třásla, a teprve chladná Ivanhoova otázka: „Jsi to ty, milá dívko?“ jí pomohla sebrat se a připomněla jí, že city, jež v ní proudí, nejsou a nemohou být opětovány. Povzdychla si, ale sotva slyšitelně, a její další otázky o stavu nemocného byly už vysloveny tónem přátelským. Ivanhoe jí bez meškání odpověděl, že je mu dokonce lépe, než mohl očekávat. – „Díky tvému umění léčit, milá Rebeko,“ ujistil ji rytíř.

„Říká mi milá Rebeko, ale chladným a netečným tónem, který se špatně hodí k významu toho slova. Jeho válečný oř a lovecký pes jsou mu milejší než opovržená Židovka!“

„Spíš je má mysl zkrušená úzkostí, šlechetná dívko,“ pokračoval Ivanhoe, „než mé tělo bolestmi. Z řečí těch panošů, kteří mě právě hlídali, mi vysvítá, že jsem zajatec, a soudím-li správně podle drsného hlasu, který je před chvílí odkázal k vojenské povinnosti, tedy jsme v hradě Front-de-Boeufově – a když je to pravda, jak to všechno skončí, jak mohu chránit Rowenu a otce?“

● zasazení výňatku do kontextu díla

Jedná se o začátek 29. kapitoly, tj. úryvek je asi v polovině knihy.

● téma a motiv

téma: zranění hlavního hrdiny, neopětované city

motivy: dotyk, léčba, rytíř, Židovka, bolest

● časoprostor

čas: není udán; středověk – 12. století, doba krále

prostor: Anglie, u postele zraněného Ivanhoa na hradě Front-de-Boeufa

● kompoziční výstavba

Úryvek se skládá ze tří odstavců, z nichž dva začínají přímou řečí.

Postup vyprávění je chronologický.

● vypravěč

er-forma, vševědoucí vypravěč místy oslovuje čtenáře

● postava

Židovka Rebeka – krásná, mladá, obdařená uměním léčit, zamilovaná do rytíře z Ivanhoe. Těžce nese, že ji odmítá, protože je Židovka.

rytíř Wilfred z Ivanhoe – v románu se objevuje hlavně na začátku a na konci, není typickou hlavní postavou, odvážný, udatný bojovník

Rowena – krásná, mladá, šlechtična, katolička, vdá se za rytíře z Ivanhoe

další postavy:

Cedrik – otec Wilfreda z Ivanhoe, krutý, zásadový, vydědil svého syna, konzervativní Sas

Richard Lví srdce – anglický král, hrdina, bojovník

Izák – otec Rebeky, lichvář, lakomý, bohatý

Robin Hood – v románu se vyskytuje také pod jménem Locksley, zbojník

● vyprávěcí způsoby

přímá řeč – pronáší ji rytíř Ivanhoe: „Díky tvému umění léčit, milá Rebeko,“, „Spíš je má mysl zkrušená úzkostí, šlechetná dívko,...“

vnitřní přímá řeč – pronáší ji Rebeka: „Říká mi milá Rebeko, ale chladným a netečným tónem, který se špatně hodí k významu toho slova. Jeho válečný oř a lovecký pes jsou mu milejší než opovržená Židovka!“