Seifert - Maminka

Maminka

Jaroslav Seifert

Literární druh - lyrické básně

Námět - vzpomínky na dětství a na rodiče

Motivy - jeho vztah k matce a otci, city, vzpomínky na dětství

Charakteristika postav:

Maminka – milá, pracovitá, veselá, usměvavá, starostlivá

Otec – hodný, chudý

Další postavy: dědeček (pohřeb), strýc (hodně cestuje, statečný)

Zpracování a uspořádání díla – chronologické uspořádání, psáno ve verších nejčastěji rým střídavý (abab) a obkročný (abba)

Jazykové zpracování – psáno v ich formě, spisovná čeština, zastaralé výrazy (dracoun – zlatá nit), knižní výrazy (začíti), epizeuxis (opakování stejných slov v jednom verši) – čeká a čeká, perifráze (opis, který vystihuje děj pomocí typických znaků) – je nervózní, neví co psát.

Tatínkova dýmka

Vzpomíná na otce a jeho zvyk. Večer kouřil z dýmky, maminka se trochu zlobila, že drobí tabák na podlahu, a dnes dýmka leží na okně.

Maminčino zrcátko

Zlaté zrcátko, ve kterém se maminka půl života česala, viselo na skobě a odráželo paprsky slunce a to vždy mladou maminku rozveselilo. Zpívala valčíky, na které s otcem tančili. Měla zrcátko ráda, protože tak vzpomínala na své mládí. Jak maminka, tak zrcátko však stárlo a maminka už se v něm tolik nezhlížela. Časem se na něm objevily praskliny a rozbilo se. Maminka zemřela. Zrcátko je vzpomínka na maminku.

Začlenění do kontextu autorova díla

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
Byl básník, publicista a překladatel. Spoluzakladatel Devětsilu. Za celoživotní dílo mu byla jako dosud jedinému českému spisovateli roku 1984 udělena Nobelova cena za literaturu.

Začlenění do kontextu doby

Dílo maminka patří do poezie po roce 1945, do druhého období 1948 – 1956, kdy byla nejhorší cenzura a nejhorší komunistický režim. Maminka patří do únikové tématiky, ve které se psalo o lásce, vzpomínkách, dětství a přírodě. Prvně vydána v roce 1954.