Srdce a vřava světa_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Josef Hora

Srdce a vřava světa

Výňatek

Umělecký text

Jitro

Všecko je přichystáno,

i slunce i déšť i hlína.

Modravě chvěje se ráno

a cesta údolím.

Hlava má ztvrdlá vzdorem,

rty výčitkami slané,

revolty pod praporem

krvácející sen,

pokoření a bída

se odmlčely v mé duši.

V jarního světla van vyjda,

něhu naleznu zas.

Pro chvíli, pro tichou chvíli

v duši mi vlož smutek ženy.

Pro chvíli, pro tichou chvíli

dítěte jasem jej zhas!

Neumělecký text

Sbírka Srdce a vřava světa vyšla roku 1922 jako XXIV. svazek „Edice Června“ u nakladatele Fr. Borového a po druhé o sedm let později už jako IV. svazek tehdejšího vydání básníkova „Díla“ (v nakladatelství Fr. Borový, Praha 1929); posléze vyšla rovněž dvakrát v posmrtném vydání „Díla Josefa Hory“. Kromě rukopisu té oné básně sbírky a kromě časopiseckých otisků měl vydavatel k disposici stránkový obtah jejího druhého vydání s básníkovými korekturami: proti prvnímu vydání tam autor v posledním verši „Vystěhovalců“ změnil také na taky a v prvním verši opravil chybné poddanější na poddajnější, jinde zkorigoval – event. doplnil – jmenovitě interpunkci; ale zároveň tam nejednu tiskovou chybu – ať starou, z prvního vydání, nebo novou – též přehlédl. Pokud se obě vydání, jež vyšla za básníkovy kontroly, ještě nadto různí, jeví se tyto rozdíly již v citovaném stránkovém obtahu pro druhé vydání, aniž je tam autor sám při korektuře teprve způsobil: jsou to povětšině občasné změny v kvantitě slov (na př. přitažlivost m. přítažlivost), výjimkou i v samém textu („Proč?“, v. 29 tvá to je m. tvá je to); závažný a přitom sporný textový rozdíl se vyskytuje v básni „Západ a Východ“, v. 41, kde se ve druhém vydání proti prvnímu a proti časopiseckému znění čte rozkoš moci m. rozkoš noci. Naše nynější edice sbírky „Srdce a vřava světa“ se řídí jejím vydáním druhým, i tam, kde v něm (i v časopiseckém textu) autor proti prvnímu vydání píše setlelý – zřejmě ve shodě s úvodní hláskou předchozího slova – m. zetlelý, shodného s normou („Zpěv k zástupům“, v. 31). Jen výjimkou dáváme přednost prvnímu vydání a časopiseckým otiskům speciálně v kvantitě slov, píšíce knuta m. knůta, rozsévač m. rozsevač (proti normě už tehdejší, zato ve shodě s kvantitou téhož slova v básni „Pro koho?“ z obou vydání další sbírky „Bouřlivé jaro“, básníkem kontrolovaných) a skví m. stkví; podle obojího vydání a časopiseckých textů ponecháváme délku ve slově růjnou, krátkost ve slovech leta a prah. A jestliže se druhého vydání sbírky přidržujeme i v strofickém členění, které tam dal autor – zřejmě definitivně – básním „Jitro“, „Zpěv k zástupům“ a „Hledá se muž“, sloky „Rozhovor“ naopak tiskneme v té typografické podobě, v jaké vyšly zprvu časopisecky a pak i v prvním vydání; ve druhém ji totiž setřela jednotná grafická úprava, v jaké vycházely všecky svazky tehdejší edice básníkova „Díla“.