Světová literatura 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
velice rád cestoval, procestoval Severní a Jižní Ameriku, Asii a Evropu
v roce 1965 navštívil Československo, byl však zadržen za údajnou provokaci Státní bezpečnosti a poté deportován na letiště (obviněn z kažení mládeže)
zajímal se o kulturu a filozofii, nejvíce ho oslovil zen-buddhismus
Ginsbergova tvorba
jeho dílo můžeme rozdělit na dvě části
první z nich představuje intimní poezie
druhá část je zaměřena na kritiku tehdejší americké společnosti
jeho poezie je rozmanitá a plná kontrastů, objevuje se v ní euforie i zoufalství, nálady jsou místy důvěrné, místy paranoidní
typickým znakem Ginsbergovy poezie byl dlouhý verš, který mu vytvořil prostor pro vyjádření jeho myšlenkových pochodů
po vydání básnické sbírky Kvílení a jiné básně (1956) se setkal v USA s vlnou kritiky
jeho básně byly označeny za obscénní
sbírka je zároveň manifestem beatníků a nářkem (kvílením) nad touto generací mladých lidí zničenou šílenstvím, která se pomocí drog, alkoholu, jazzu a orientální filozofie snaží distancovat od většinové americké společnosti
ve sbírce se často objevuje postava Molocha
Co symbolizuje?
v básnické sbírce Kádiš a jiné básně Ginsberg naříká nad smrtí své matky
v roce 1965 napsal báseň Král majálesu
v básni se projevuje odpor ke komunistickému režimu a také sympatizování s českými studenty
William Seward Burroughs (1914–1997)
patří mezi nejvýznamnější představitele americké beatnické generace; literární experimentátor a prozaik, ale také malíř, sociální kritik a esejista
v dětském věku trpěl halucinacemi a úzkostí
na příkaz rodičů studium na vojenské internátní škole v Novém Mexiku (přísný režim na něj příliš svazující)
na Harvardu vystudoval lingvistiku a anglickou literaturu
peníze od rodičů mu umožnily vést nezávislý život
mohl se pohybovat na okraji společnosti, která ho vždycky fascinovala
po bombardování Pearl Harboru (prosinec 1942) přiřazen k pěchotě – dostal se z armády, byl prohlášen za mentálně nezpůsobilého (diagnostikována paranoidní schizofrenie)
pak různá povolání: barman, deratizátor aj.
mj. se živil jako dealer heroinu, krádežemi a falšováním lékařských receptů na opiáty
jeho prózy zachycují osobní zkušenost s drogovou závislostí, sexuální otevřeností a homosexualitou
inspirací pro tvorbu mu byl jeho život
autobiografický román Feťák
popis života na okraji společnosti
autobiografický román Teplouš (volné pokračování Feťáka)
projevuje zde smutek nad ztrátou manželky, kterou nechtěně zastřelil
román Nahý oběd (1959)
opět zde zpracoval téma drogové závislosti a homosexuality, zároveň se jedná o satiru na policii, reklamu a diplomacii; projevuje zde odpor k autoritativním systémům (vyslovuje se proti zasahování do soukromí a manipulaci)
čerpá zde ze zkušeností deratizéra